neděle 9. prosince 2012

S hokejisty na borůvky

Stejně jako loni, tak i letos naši olomoučtí pokladi prodávali na náměstí punč pro dobré účely.
Podařilo se jim takto získat 16 529 korun, přičemž další tři tisíce jsou z prodeje doplňkových předmětů. Peníze jsou určeny pro Základní a Střední školu Credo.

Celá akce začínala ve čtyři hodiny. Nevěděla jsem, jak dlouho to má trvat, ale z předchozího roku jsem tušila, že to bude až do večera, a rozhodně jsem neměla v plánu zůstat až do konce. No ale!
Tohle měl být taky zcela vážný a víceméně krátký článek, ale s Morou nikdy nic není, jak bych to chtěla, takže... :D


Když jsem zhruba v 16:10 dorazila na náměstí, byla jsem poněkud zmatena. Loni byla ledová plocha (zdarma a pro všechny, heč!) na druhém náměstí a ty stánky kolem taky byly jinak. Bloudila jsem, letos jsem u stánků ještě nebyla. Nakonec jsem si všimla, že stánky jsou tak divně i z druhé strany, zády k ledu a čelem k domům. A samozřejmě, hned ten na kraji byl okupovaný hokejisty.


No, okupovaný... spíš tam stál Robin Staněk, Roman Rác a Martin Janáček a před stánkem čtyři lidi :D
Řekla jsem si, že nebudu trubka, a nejdřív si koupím punč a pak až budu fotit. Vybrala jsem si norimberský, protože houby vím, jaký je v tom rozdíl, a Janáček měl snahu mi do něj nalít a nasypat všechno možné. Nicméně já odolala a dobře, že tak.
Kdyby vás to zajímalo, tak já vůbec neumím pít, protože nepiju (logika, že), a vlastně nic moc nevydržím, když přijde na věc :D Takže jsem tak upíjela ten punč a najednou mi zas bylo vtipně a prudké pohyby nebyly nejlepší nápad... jsem tragéd no, nepopírám :D Ale taky jsem se díky tomu posilnění osmělila a vytasila jsem foťák a už jsem tam cvakala jako divá. A díky zákeřnému punči, malému počtu lidí a dokonale fotogenickému Robinovi mám nejvíc fotek právě z první směny. A hlavně toho Roba, no :D Nejsem stalker, jenom jsem fotograf!

Roman Rác, Robin Staněk a Martin Janáček

O zábavu se staral jakýsi kmet, který byl očividně zasloužilý hokejový expert ;D Uvedl se tím, že prohlásil, že za jeho mladých let, to se hrával hokej, teď se hraje na fauly a ti hráči s padesáti trestnýma minutama nejsou hokejisti, ale faulaři! V podobném duchu se optal hokejistů, kdy jako bude nový zimák a jestli mají v plánu něco vyhrát. Taky vykládal něco o strašných přesilovkách. Naši prodavači si drželi takový ten strnulý, slušný úsměv :D Ten jim zamrzl ve chvíli, kdy se expert rozhodl křičet na celé kolo, že Matěj Pekr, to je střelec, ne jak Ministr, to žádnej střelec není, zato Pekr!!! Což je dost možná i rouhání, protože Milan Ministr, to je pojem a nejlepší střelec (154/176 v 436ti zápasech), co tenhle, tým kdy měl :D


Cestí se ke mně připojila někdy o půl páté a zhruba ve stejnou chvíli na místo dorazil přinejmenším Tomáš Houdek s Matějem Pekrem. Pak jsem si všimla i Jirky Řípy a Jakuba Bartoně, který vypadal, jako by vylezl ze stránek nějakého módního časopisu a fakt, přestaň se tak stylově oblékat v zimě, nezapadáš do týmu :D

No kdo to je tam vzadu? :D

Přemýšlela jsem, jak moc bych se neměla ráda, kdybych na hokejisty před stánkem použila blesk (nesnáším focení s bleskem!) a pak jsme mluvily o nevím čem, ale zrovna, když jsem říkala "...určitě by mě zbil...", tak se najednou odnikud přímo před náma objevil Richard Diviš a koukal asi tak překvapeně, jako já s Cestí.
Nebylo to tak epické, jako když tehdá skočil do tramvaje s vyplazeným jazykem, ale blííízko blizoučko a směju se jak tele ještě teď :D
*Richardovo zjevení*

Ríša tedy přišel, vyzvedl si Robina, kterému skončila směna, a odešel :D
Taky se tam motal Jirka Paška. Ten tu kdysi hrával, v létě byl na fotbálku... a jako na truc si šel koupit punč na druhou stranu silnice a celou dobu nešťastně koukal na ten náš hokejovej stánek a myslel si, jak ho nikdo nevidí! Ha! Omyl! Vidíme tě stejně, jako vidíme Radka Meidla na HC Lev!

Do stánku nastoupil Jakub Bartoň se svými super vlasy, Jiří Řípa (Klimenkooo) a Matěj Pekr, který vypadá soustavně zmateně (haha, Brno) a je to celkem milé. Tak určitě, že když mám ve stánku kapitána, tak si půjdu pro punč!
Když na mě došla řada, Bára zrovna zápasil s víkem od várnice a byl zavalen oblakem páry, načež prohlásil: "Fuj, to je ale smrad!", což není zrovna dobrá prodejní taktika hele :D Ale my tady na Moravě nejsme žádné bábovky, a tak jsem si ten jeho "smrad" koupila, ovšem pod mnohem lepším názvem "borůvkový punč". Bára, samozřejmě, řval na celé kolo a snažil se mi vnutit ovoce. Neuspěl. Nemám nervy na lovení nějakých utopených potvor :D

Borůvkový punč mi chutnal mnohem víc, a taky neměl podobné následky jako můj první pokus. 
Ačkoliv jsme neustále popíjely horký punč, bylo nám s Cestí zima, a tak jsme zamířily na vydatnou večeři do Mekáče. Někteří z nás si její zbytky ohřívali včera v mikrovlnce, protože proč ne, špatně to nebylo :D Po jídle jsme šly zpět ke stánku a našly tam Michala Vodného. A taky Tomáše Valentu a Libora Kašíka. Tak jsme se radši šly podívat, jak to vypadá v tom novém Prioru. Nebo přesněji "Galerii Moritz", ale tak tomu nikdy žádný pamětník říkat nebude :D No pěkné, což o to, obchody, fun fun fun.

Ke stánkům jsme se vrátily asi o tři čtvrtě na sedm. V celou měla začínat Richardova směna. Klepaly jsme kosu. Bylo sedm. Richard nikde. O stánek se opíral Tomáš Halász a vypadal celkem děsivě, jestli se mě někdo ptáte :D Tomáš Houdek se kousek vedle tvářil, že se ho to netýká a nejspíš takticky vyčkával, až dojde Richard. Bylo mi těch tří líto, všichni noví, tohle skoro určitě nikdy nedělali... a dali je dohromady, heh.


Koukaly jsme kolem a mrzly. Náhle jsem viděla, jak prostředkem ulice/silnice kráčí vysoká postava, tedy přesněji Richard Diviš, protože kdo jiný taky. Celá směna se nahrnula do stánku, ale Ríša stál a koukal a nic nedělal, zatímco se Michal Vodný tvářil, že jako on nikam nejde, bude tu prodávat až do neděle :D Nakonec svou snahu vzdal a stánek opustil. Jenže podobnou taktiku měl i Richard a pak to celé bylo už jenom strašně směšné a wtf je můj život posledního půl roku, KDE JSME?!

Cestí: "Né, Richard, kam jde, ještě ani nezačal!"
Já (ze srandy): "Třeba jde za náma!"
*ticho, za Richardem se zavřely dveře stánku, jsem mírně zklamána, chtěla jsem punč od Ríši*
Cestí: "On se tu cpe mezi stánkama..."
Já: "Cože?" 
Ale to už jsem viděla, jak se dospělý člověk snaží procpat tou maximálně 50ti centimetrovou mezerou mezi stánky, místo toho, aby ten jeden prostě obešel. Zkuste se nesmát. Zkuste se nesmát, když se poměrně vysoký a ramenatý muž tak nějak dostane ven (každý rok se nějaké děcko šprajcne, no tak!), spíš se vypotácí a kontroluje, jestli si nerozerval bundu. Nejde to. Smála jsem se a nešlo to zastavit a Richard koukal, jak koukáme a smějeme se. A pak najednou přišel k nám a povídá mi: "Ahoj, něco bych od tebe potřeboval."

Long story short, domluvili jsme se (a neřeknu na čem, hehe) a bylo mi řečeno, ať si přijdu pro punč. Byla tam fronta. A prodával Richard a lol, mluvil na mě hokejista a ze všech hokejistů zrovna on a znáte mě, já si nedávám rozhovory s cizími lidmi, natožpak hokejisty :D Nicméně jsem se odhodlala. Zaprvé to byla výzva, za druhé jsem ten punč stejně chtěla.

Zůstala jsem zaseklá v mini frontě a ze všech stran se na mě mačkali trubci, co určitě měli těch punčů už nejmíň dvacet a ew. Tomáš Halász, jenž přijímal objednávky, byl čímsi nesmírně zaměstnán, a tak jsem tam stála a koukala a pak si mě všiml Richard, což byl konec úplný, protože: "Tak co to bude?" - "Jeden borůvkový, prosím." Halász neposlouchal a vypadal vyloženě zděšeně, když Richard zavelel: "Jeden borůvkový, fofrem!" Promiň, Tome :D Richard mezitím ze své bundy vylovil peněženku.
Chtěla jsem platit, ale to si zas nevšímal Richard, co byl u kasy. Halász se asi rozhodl nemluvit, a tak jenom ukázal na Richarda a Richard se na mě usmál a řekl, "Jo, to už je zaplacený!" Asi jsem na něj koukala - abych citovala svého spolužáka - jako vrata na nové tele, a tak jsem radši poděkovala a šla si po svých. 
Což víceméně znamenalo, že jsem vzala punč, nějaký expert s batohem se otočil a já si slavným punčem polila nohu. 
A jako vůbec, Richarde, nech toho, v té tramvaji to stačilo, už tak jsi můj dost-možná-nejoblíbenější (neříkejte to Bárovi!) a tak! Upřímně doufám, že to tady nečte, i když trapné by to bylo i před tímhle článkem, takže hahaha, no. Ahoj. 


S fotkama to bylo těžké. Ono fotit ze tmy objekty v blbém světle, když odmítáte použít blesk... Ale nakonec mám 115 fotek, které jsou celkem ok. A do článku jsem jich vybrala tuším třicet a editace probíhala všelijak. Některé jsem nechala, jak byly, jiné upravil automat a já to jenom korigovala a některé jsem upravovala bez automatu. Takže to podle toho vypadá, no :D Spíš je to tak na efekt.
















Jakub Bartoň


Jirka Řípa obsluhuje kustoda Přecechtěla


trenér Jan Tomajko

Michal Vodný

Tomáš Halász

asi překvapen? :D

Tomáš Valenta

Jediná!!! použitelná fotka Richarda Diviše z celé akce, not fair!

Pak jsme šly domů, protože jsme mrzly, ono stát čtyři hodiny na mrazu asi není zrovna to pravé ořechové :D
A musím říct, že to zase jednou byla parádně vydařená akce, klobouk dolů pro všechny, kdo se angažovali. Tak zas za rok?

9 komentářů:

  1. Teda znám hodně případů, kdy lidem stačí málo, ale aby někomu k náladě stačil jeden punč..zase vedeš!:D

    A Diviš? Dokážu se vyjádřit něco jako "jééé". Je to prostě fajn.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak za ty fotky tě fakt obdiviju, jako na hokeji ok, ale tady, stoupnout si před ně a vyfotit si je..to bych nedala-klobouk dolů :D a mě se líbí, moc :) Míšu Vodného bych asi nepoznala, stydím se :D Tom Valenta má prostě styl oujé :D Halász, Bartoň a prostě je jich víc, sou taky supr! :D Kášovu fotku náhodou nemáš? :D jen by mě zajímalo jestli nedělal ostudu, haha :D Jinak jako super akce, taky by mohli něco podobného vymyslet ti naši :D bych tam zas mrzla celou dobu, jak se znám :D
    A s tou ledovou plochou si mě připomněla, do kdy ju tam budete mít? a bruslí se celý den nebo jen v určitou dobu? přemýšlíme, že se u vás stavíme :D ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele to chce cvik, loni jsem třeba nefotila vůbec, neměla jsem na to nervy :D
      Kášovu fotku mám jednu :D :D a není nic moc... a jestli ostudu dělal nebo ne, to nevím, jeho směnu jsem z taktických důvodů víceméně vynechala, heh
      co se našeho ledu týče, všechno je to tady: http://www.kluzisteolomouc.cz/

      Vymazat
    2. no já to myslela, jestli byl taky vystajlovaný :D a jako jak ho tak znám a co mám od tebe :D už jenom pro tu srandu, bych tam šla, když tam byl :D a mohla bych teda poprosit tu fotku na mail a případně jestli máš nějakou Tomáškovu ještě :))) děkujuu :D
      jé, super, díky moc :))

      Vymazat
  3. nah, i po druhém přečtení je to stejně vyčerpávající a stejně super a stejně alsfjkadgjldka. druhá směna by si teda zasloužila víc fotek noooo..oookk
    (pořád nevím, jestli ta postava procpávající se mezi stánkama je více děsivá nebo směšná)

    OdpovědětVymazat
  4. Uznávám, je jich tam víc. Ale Káša s Valentou jsou ti, o kterých aspoň něco vím, proto je beru trochu jinak.
    A fotku Diviše snad i někde mám, ale obávám se, že opravdu hodně nevalné kvality (stopro je v těch davových, ale copak já ho poznám?:D)

    OdpovědětVymazat
  5. Mímochodem, tohle, že je Bartoň? Kapitán? Baruna? Nebo si to zase pletu? Sakra..na tom ledě vypadá fakt jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. víc Bartoňů, kapitánů, ani Barun nemáme :D je jen jeden, neopakovatelný originál! :D

      Vymazat
    2. No tak u vás člověk nikdy neví, že jo. Mě to prostě trochu (trochu? hodně!) mate, no:D

      Vymazat