sobota 20. října 2012

Nebe, peklo, ráj

Domácí zápasy HC Olomouc jsou nebe na zemi, i když je tam zima a občas je to tak trochu o ničem a nějaký nejmenovaný obránce se nás snaží zabít pukem.

Ten jeden zápas HC Lev Praha, co jsem navštívila, byl peklo, a možná vám i jednou řeknu, proč. Možná po CSKA příští týden..?

A můj první extraligový zápas, kde se střetly týmy PSG Zlín s HC ČSOB Pojišťovna Pardubice, to byl ráj.



Cesta do Zlína samozřejmě připomínala manévry, jelikož do vlaku pustí každé individuum, co sežene dost peněz na lístky.
Výšlap na K2 ke stadionu byl vyčerpávající, to víte, my a ta naše placatá Haná a plechovka uprostřed města... Odměnou nám bylo, že jsme trefily k pokladnám a dostaly lístky, které jsme chtěly. Not bad!

Vždycky jsem poněkud nervózní, když jdu poprvé na nějaký nový stadion, a paradoxně mně tento pocit uchvátil i nyní, ačkoliv jsem na zlínském stadionu už byla (loňská sezóna, junioři). Stejně jako minule pouštěli na stadion trochu pozdě, na můj vkus, protože jsem ani nestihla přenastavit foťák úměrně tamějším světelným podmínkám, a Zlíňáci už byli na ledě.
...takže jsem, zcela logicky, měla malý hysterák, protože OMG ZLÍN D:

Jediným štěstím asi bylo, že jsem se svým favoritem Petrem Čajánkem měla tu čest u nás na stadionu, jinak bych tam asi spadla pod lavičku (do rozlité čokolády). Ne, vážně. Petr Čajánek zkrátka je ten důvod, proč jsem začala nějak souvisle koukat na hokej, proč jsem začala koukat na KHL a proč teď fandím SKA Petrohrad. Můj první hokejový idol a první ze zdánlivě nekonečné řady zlínských odchovanců, kteří jsou pro mě, zdá se, osudoví.


Pak jsem měla záchvat hrdosti, protože Oldřich Horák. Olda byl loni u nás a bohužel většinu zápasů strávil opřený o mantinel, jelikož ho na led nepustili. Mí pravidelní čtenáři si určitě pamatují, jak jsem soustavně tvrdila, že to je obrovský talent a dobrý hráč a hle, nyní je na ledě v dresu extraligového týmu a vůbec nedělá ostudu!

Vlastně hned na úvod jsem si stříhla trošku "íííííík" a "ndgvdsdsvd", protože jako jeden z prvních skočil na led Zdeněk Okál jr. Asi podobně osudová hokejová láska, jako Čajda, jenom v mladším vydání. Loni mě zcela uchvátil během olomoucké přípravy, ve které, ačkoliv totálně válel a byl s Rostislavem Maroszem nejlepší na bodování, trenéry nezaujal a odpravil se směr zlínská juniorka. A podobně jako Horák i on je nyní extraligový hráč a sledujete, jak u nás nemají nos na talenty, ano..?

Vytáhlý hráč s #11 na zádech nebyl nikdo jiný, než můj slovenský poklad Oldrich Kotvan, který si loni za olomoucký tým zahrál opravdu pořádně, a jak stále dokola opakuji, krásně se nám tady rozehrál. Za zlínský tým ale doposud nastoupil jen do dvou utkání, a to prý kvůli zranění. V přípravě mimochodem bodoval jak u nás nikdy. 

Krom těchto čtyř mušketýrů ale byl na ledě (nečekaně!) i zbytek zlínského týmu a ah a oh všechno bylo super, protože to je super banda a ok, mám strašné ZlínFeels. Na druhé straně ledu jsem, když jsem odlepila oči od žlutomodrých, viděla našeho Davida Krejčího a Nedvědova Aleše Hemského. Jinak jsem tam nikoho podle obličeje nebo čísla neznala, sice tu a tam mi nějaké jméno něco řeklo, ale moc slavné to nebylo :D Stejně jsem přijela koukat na Zlín, že.



Co tak říct k zápasu? Rozhodně mě bavil. Bylo to napínavé až do poslední minuty, hrál se pěkný rychlý hokej nahoru dolů. Do Zlína jsem jela s tím, že hra jim poslední dobou drhla, a to především v koncovce, takže se dá říct, že jsem nebyla překvapená, že bylo milion šancí a jeden jediný přesilovkový gól za záda pardubického gólmana Dušana Salfického, se kterým jsem měla tu čest už během zápasů první ligy. Vstřelil ho krásnou střelou od modré Petr Zámorský.
Když už mluvím o přesilovkách, tak byly jedním slovem tragické a jejich provedení velmi nápadně připomínalo to, co znám od HC Olomouc - tedy hromada přihrávek, ale střel jako šafránu. Jako doma, jako doma :D Ale byla to celkem škoda, protože přesilovek měli požehnaně, několikrát dokonce pět na tři. 
PSG je možná zkratkou Paliči Super Gólů.

Výkon rozhodčích mě zrovna dvakrát nenadchl, ale koho kdy zebry potěšily, že. Mimochodem, poprvé jsme si s Cestí užily telefonování videorozhodčímu. Věřte nebo ne, tuhle srandu jsme si neužili na žádném reprezentačním nebo jiném "velkém" utkání. A v první lize se samozřejmě takové vymoženosti nevyskytují :D

To nejlepší ze zápasu ale přišlo na konec, kdy byl hráčem utkání krom Aleše Hemského vyhlášen i jistý maličký útočník s #88 na zádech. Totiž Zdeněk Okál. Dělala jsem z toho radostí tak podivné zvuky, že se na mě paní vedle mě pochybovačně otáčela a mračila. ALE OH MŮJ BOŽE OČKOOO :D :D

Co se nám s Cestí VELMI líbilo, byla atmosféra, která byla naprosto parádní. Vyprodáno sice nebylo, tuším hlásili něco kolem čtyř tisíc, ale přesto to bylo kouzelné. Fanoušci celý zápas neúnavně povzbuzovali tým a na rozdíl od Komeťáků to zvládli i bez nadávek a jiných nechutností. Takže zlínskému publiku rozhodně palec nahoru, jste super!


Během první přestávky se za námi stavily Alli s Black a poradily nám, kudy se pak dostaneme k východům z haly, abychom si odchytly nějaké hokejisty. Následně jsme se s Cestí shodly na tom, že je fajn, když je někdo jako my, co se nesouvislých rozhovorů na téma hokeje týče ;D

Ohledně fotek: fotila jsem sice přes mantinel, ale až na tu "spojku" na hraně to ani nějak extra neruší, takže já jsem spokojená. Je jich dohromady v článku téměř šedesát, takže úspěch ;)




Kdo to na mě kouká?

Ólda Kotvan!


hurr durr




















Krejčí v debatě s rozhodčím















KrejKrej dostal 2+2 za vysokou hůl a vůbec se mu to nelíbilo






A hrdina zápasu:




Mimochodem, když si pro pochvalu přijel Hemský, tak koukl na kytky a tak překvapeně prohlásil, "Kytičký?" ...no a nebo to aspoň tak vypadalo ;D


Po zápase jsme chvilku čekaly na hokejisty a já si odchytla Davida Krejčího. Kdyby vás to zajímalo, tak je to jedna z mála fotek, na kterých se netvářím jako totální mamlas :D No, a to je taky důvod toho, proč je to jediná fotka s hokejistou, kterou většina z vás uvidí.
Mimochodem mě pouštěli na místa jeho prarodiče, což jsem tou dobou ještě neviděla, a říkala jsem si, jací to jsou slušní lidé, že když jsem jim děkovala, tak mi odpověděli "Však nemáš zač." A jak že vím, že byli jeho? Cizí paní by asi David "Ahoj, babi!" neříkal :D



Btw., nikdy nepochopím ten extraligový zvyk zhasínat v jednom kuse světla. Točí mě to.
No a protože jsme s Cestí velké hvězdy, tak jsme pro jistotu hned na dvou fotkách :D

Cesta domů byla krušná, jelikož nám byla zima a měly jsme hlad. Takže jsme v Olomouci vystoupily z vlaku a zamířily směr McDonald. V takových momentech člověk docení kouzlo teplého jídla, ahhh. Domů jsem dorazila pár minut po půlnoci naprosto utahaná, ale jo, jela bych znova a klidně stokrát. Ne, vážně, naprosto parádní zážitek.


Speciální poděkování patří PSG Zlín, především pak jejich marketingovému manažerovi Bc. Tomáši Melzerovi, za to, že mi bylo povoleno na zápase fotit a fotky skrze tento blog zveřejnit.

4 komentáře:

  1. Holka ty mě jednou zabiješ. Definice PSG je naprosto krutě trefná, protože to, co tam předváděli, už bylo fakt pitomé.

    Kopec je na prd, to uznávám, ale buď ráda, žes nemusela až úplně nahoru (k policajtům je to žůžo a Alli by mohla vyprávět, když tam má školu:D)

    Nějaké ty nadávky zazněly, né že né, ale na Kometu to rozhodně nemělo. Díky bohu.

    Miluju tě za ty fotky! Aneb jezdi do Zlína častěji!:D

    (a poznámka o nás mě pobavila. Vím, že jsme se tam s Alli hádaly o něčem opravdu důležitém, ale za boha už nevím, co to bylo. Pokud tedy narážíš na tohle, jakože asi jo, tak není zač, tohle je klasika, všichni ostatní jsou nenormální, jen my jsme letadla.)

    OdpovědětVymazat
  2. Pretty Sick Game? Narozdíl od éligy v televizi určitě, heh.
    Prostě, Stručně: Gfkdgjfgkdg!
    (ale kde je nějakej Hamrlík jakoooo)
    (i když z něho tak ty gifky)

    RICH-ehhhsílazvyku... OKÁLE!!1!

    OdpovědětVymazat
  3. jo, přesně tebe jsem potřebovala holka :D "všude kam se podíváš, kolem sebe očka máš" :DD
    hej, tak u nás se naštěstí nezhasíná aj po gólu, jednu dobu to zkoušeli, naštěstí to neprošlo :D
    PSG je možná zkratkou Paliči Super Gólů.-pěkný :D :))
    k atmosféře-to my sme ještě konstatovali, že oproti Kladnu (poslední zápas na kterém sem před Pardubkama byla)tam bylo hrozné ticho :D
    jinak článek uplně parádní, miluju ten tvůj styl a ještě Zlín a ještě zápas, kde jsem byla :)))
    a fotky jsou úplně nejdokonalejší s nejdokonalejšíma :)))) díky ti za ně!!

    OdpovědětVymazat
  4. Výstup na K2 :DDDDDDDDD ten uplně nesnáším :D a to mám ke me do školy docela podobný kopec :D Jojo Čajda je borec, já ho měla vždycky ráda. Čajdu (a Miru Blaťáka) si jediné dva pamatuji ještě když hráli ve zlíně jako mladí a mě taky bylo jen pár roků. Už tehdy mě prostě Čajda zaujal.
    Áno přesilovky už loni nebyli naše výhra..PSG je možná zkratkou Paliči Super Gólů. :DDDDDDDDDDDDD
    Tak určitě zlínský kotel je nejlepší♥ :D a my taky přispěli svýma hlasivkama. ikdyž oproti kladnu občas bylo ticho jak v hrobě.
    Ano super že vám alli s black přišli poradit ale nechali mě v kotli napospas blijícímu ožralci...psala sem v článku..ale přežila sem no.
    Krejčí je super hráč a taky je v pohodě takže aj jeho rodina bude v pohodě ;)
    Tak na fotkách ste asi byli proto že si fotila taky (asi v tobě viděl konkurenci :DD) Protože fakt SUPER FOTKY!

    OdpovědětVymazat