úterý 28. října 2014

Já nic neříkala

Udělala jsem si radost a zároveň si tak na sebe upletla bič. V neděli jsme si s kolegy udělali výlet do Zlína. A o tom vám přece nemůžu nenapsat, že.


Byl to opravdu netradiční zážitek.
Pro všechny fandy hostů bylo dobrou zprávou, že zápas začínal už v 15:30, a tudíž se nekonal návrat domů v pozdních nočních hodinách. Nejspíš i proto se v sektoru pro hosty sešlo zhruba 400 fanoušků. Po celý zápas je bylo krásně slyšet, i když jsem pak druhou a třetí třetinu fotila zpod kotle domácích. Původně mě poněkud zmátlo, proč několikrát křičeli "český hokej pro fanoušky", později jsem ale přes FB zjistila, že jim pořadatelé u vchodu zabavili choreo. Škoda, celkem by mě zajímalo, co si nachystali.

My jsme tam i zpátky jeli po vlastní ose. Dorazili jsme tak akorát na začátek fotbálku, co si chlapi dali za halou. Venku bylo celkem příjemných 12 stupňů, takže ven vylezli skoro všichni. Tak jsem na efekt udělala pár fotek, ale hlavně jsme jenom koukali a smáli se tomu, co kluci předváděli a řvali jeden na druhýho. To nás zabavilo až do 14:30, kdy jsme si šli vyzvednout akreditačky a konečně vlezli na zimák.

Sice to bylo na FB, ale... Rostislav Marosz


Jan Knotek


Erik Hrňa

Alex Rašner

Snad poprvé v sezóně jsem viděla rozbruslení, protože obvykle u nás přijdu na zimák tak v jeho půlce a jdu rovnou do redakce. Tak jsem si zkusila něco málo vyfotit, zjistila jsem že jo, furt mají ve Zlíně na můj vkus trošku tmavo a nazdar. Stejně jsem pak zápas fotila z úplně jiných míst.

Do brány se tentokrát postavil Tomáš Vošvrda, indisponovaného Skrbka nahradil v obraně Robin Staněk.
Všeobecný názor byl takový, že jestli nevyhrajeme, bude to, vzhledem ke stavu Zlína, celkem ostuda. O to větší bylo všeobecné překvapení, když s námi Berani hned v první třetině docela slušně zametali. Vlastně hned během úvodního vhazování fauloval Rosťa Marosz, tudíž domácí byli na koni hned ze začátku. Ve čtvrté minutě pak otevřel skóre Zdeněk Okál, protože když už máme dostat gól jako první, tak samozřejmě od mého oblíbence.
Já stála za bránou domácích a nic moc jsem nevyfotila, protože jednak sklo bylo zaprasené, ale hlavně se většinu času hrálo před Vošvrdou, takže smůla. Dalo by se říct, že jsme měli celkem štěstí, že se do šaten šlo jen za jednogólového rozdílu.

Zdeněk Okál

Na svůj výkon ze začátku utkání navázali Berani celkem slušně ve druhé třetině. Poměrně absurdní tak byla reakce publika (stála jsem na straně naší střídačky víceméně v rohu u zlínského kotle), které neustále řvalo urážky na své vlastní hráče a jimi předváděnou hru. Oni ti diváci tak vůbec byli pro mě celkem šok. Už jsem za ty roky zažila všechno možné, lítalo mi nad hlavou taky všechno možné, ale aby někdo necelé dva metry ode mě rozbil o plexi skleněnou láhev od alkoholu a střepy se rozlétly všude kolem, to jsem ještě neviděla. Vrchol všeho pak bylo, když to šli technici uklidit, někdo po nich hodil pivo a mířil přesně. Aby to divákům s dětmi, kteří seděli hned vedle, nebylo líto, tak je to pěkně zcákalo taky. A když je na chvíli přestalo bavit urážení vlastní hráčů a hod alkoholem na cíl, tak začali řvát rasistické urážky kdykoli, kdy šel na vhazování Roman Rác. Asi jiný kraj, jiný mrav...

Tak jako tak, nehledě na dění v hledišti, měli domácí hned ze začátku prostřední dvacetiminutovky výhodu přesilové hry, kterou využil Marušák. Vzápětí se ale dopustili faulu i oni, a tak jim to Rostislav Marosz hned vrátil. Gól se sice ještě musel zkoumat na videu, ale nakonec byl uznán. Tak jsme pro změnu tahali za delší konec zase my. Vyrovnávací gól zaznamenal Radek Dlouhý a hned to pro nás vypadalo stokrát líp. Velkou šanci strhnout zase vedení na stranu Zlína měl na hokejce Jaroslav Balaštík, kterému bylo po faulu Rašnera přisouzeno trestné střílení. Nic z toho ale nebylo, tak se do šaten šlo za stavu 2:2.


Třetí třetina byla nekonečná. Šlo to dost mimo mě a nějak jsem se pro hru nadchla až v závěru, kdy naši měli hromadu práce s tím, aby udrželi vyrovnaný stav, když několikrát po sobě vyhodili na zakázané uvolnění. Ale naštěstí byli kluci moc šikovní a bod za remízu ubránili. Za jejich snahu je domácí fans vypískali, zjevně se jim nelíbilo, že s deseti vteřinami do konce už nezakládali další útok...

Tomáš Houdek

Prodloužení bylo celkem o ničem, takže došlo až na nájezdy. Jak v nich byli Kohouti loni celkem tragičtí, tak letos se jim na ně daří. Gól proměnil jak Hrňa, tak Marosz. Paradoxně ale rozhodl gól, který vůbec nepadl. Když se na nájezd rozjel Pavel Patera, moc jsem nevěřila, že ho dá. Jestli by ho dal nebo nedal, se už teď nedozvíme, protože jej Kašík fauloval podražením. A rozhodčí odpískal technický gól, tudíž Kohouti brali dva body za výhru v nájezdech.
Hned vzápětí to střídačka Zlína reklamovala, jen aby pak na tiskové konferenci trenér souhlasil s rozhodnutím sudího. A o den později zase otočili a podali protest. Ten nakonec Komise rozhodčích uznala jako oprávněný. Přijde mi to pravidlo celkem směšné, protože je to pro faulujícího hráče takový trest o ničem. Myslím, že zde by bylo na místě změnit pravidla. Nám už sice ty body nikdo nevezme, rozhodčí byl potrestán, ale pokud by se taková situace měla opakovat, tak nevím nevím.

Tak jako tak, fotek je v článku sice pomálu, ale mnohem mnohem víc ji najdete na klubovém webu.

Jakub Herman

Martin Vyrůbalík


Dávid Buc

Erik Hrňa


Radek Dlouhý

Radim Kucharczyk








Žádné komentáře:

Okomentovat