Na hokej bez foťáku nechodím: Fotbal!

Tak jste se konečně dočkali. Fotky z turnaje v malé kopané jsou konečně tu. Aspoň teda ty, co zbyly.

Dřív to nešlo, byla jsem tak trochu zaneprázdněná. Ale o tom třeba jindy.

Fotbálek mezi fanoušky a hokejisty HC Olomouc už je klasika. Snad nikdo už si nedokáže představit vrchol letní přípravy bez fotbalu. Píšu to pokaždé a napíšu to znova, je to dost možná moje vůbec nejoblíbenější akce. A jak je mým dobrým zvykem, tak to i zkritizuju, snad konstruktivně, vidle a pochodně prosím nechte doma. Jednalo se už o... nevím ani kolikátý ročník, ale ani letos se to neobešlo bez jistých věcí, co mi prostě organizačně přijdou špatně vyřešené. Přijde mi to ještě o něco horší od té doby, co fotím pro klubové stránky.

Ondřej Švaňhal

V prvé řadě mi přišlo dost nešťastné to, že celá akce začínala, pokud si dobře vzpomínám, 16:30, ale první zápas za účasti hokejistů přišel na řadu až v 17:30. Udržet diváky trošku v napětí – ok. Jenže hokejisti z toho z většiny moc nadšení nebyli. Ostatně ani já ne, protože můj prioritní úkol jsou snímky hokejistů, kvůli kterým tam jsem. Můžu samozřejmě fotit i zápas, kde hrají jenom fanoušci, ale zbytečně bych si tím přidávala doslova desítky minut práce, kdy bych se těmi fotkami "navíc" musela probírat.

S tím souvisí i moje druhá "stížnost". Hokejisté dali dohromady tři týmy. Hrací plochy byly dvě. Několik zápasů těch tří týmů se krylo. Což je takové dost blbé, když třeba chcete vidět hrát oba týmy. Nebo když se třeba čeká, že jako nafotíte všechny ty zápasy, kde jsou hokejisti. Třeba se mýlím, ale myslím, že by se dal ten rozpis sestav tak, aby se těch zápasů krylo co nejmíň, aby hokejisti nečekali "na akci" hodinu a aby tam pak nebyl další hodinový prostoj, než nějaký tým hokejek zase vyběhne na hřiště. Pokud to nejde (z jakéhokoli důvodu), tak se omlouvám za zbytečnou kritiku ze strany neinformované osoby.

A když už jsem u rozpisu, je dost možné, že jsem slepá, ale snad nikdy jsem nikde nezaregistrovala nějaký rozpis utkání někde vyvěšený, aby se jako fandové mohli podívat, kdy a kde kdo hraje. Jestli tam někde visel, tak opět – pardon, moje chyba.

Jan Jaroměřský

Nicméně! Pořád jsem se dobře bavila, protože to je prostě fajn akce. Lidí letos dorazilo mnohem víc než předchozí roky (proč asi?), ale ani tak jsme se nějak nemačkali. Letos to navíc organizátoři osvěžili soutěží o lístky na zápas s Dinamem Minsk a rozhovory s přítomnými členy vedení, hráči nebo třeba s rozhodčím Minářem. To se mi fakt jako líbilo a za to rozhodně palec nahoru.

Fotky na stránkách a ostatně ani fotky tady se mi moc nelíbí. První krok je si to přiznat!