neděle 22. června 2014

Tik tak

Nevěděla jsem, co přesně mám čekat od festivalu Reggae v parku, tím spíš od role, kterou v něm měli olomoučtí hokejisté. Tedy, jistě, čekala jsem reggae a všechno, co k tomu tak nějak patří, ale... Hokejistům mělo být v 16:50 poděkováno za postup do Extraligy a... A to je vlastně celé.


Reggae není vyloženě něco, co bych si pouštěla na YouTube, ale nemůžu říct, že by se mi to včera nelíbilo.

Mezi inlajnem a plánovaným koncertem Kameron Rock (který byl nakonec zrušen) jsem neměla moc co na práci, takže jsem se po kratší zastávce doma opět vydala do města, přesněji tedy rovnou do parku k rybníčku, kde se celý reggae festival konal. Dorazila jsem tam krátce po čtvrté, a to už jsem viděla, jak se stejným směrem přesouvá pár hokejistů. Po krátkém pokecu se spolužákem, kterého jsem tam potkala, jsem se k nim přidala.

Bylo to takové... Panovala dobrá nálada a hudba byla pěkná a pár kluků tam začalo trošku trsat, zatímco jiní lovili své ratolesti a někteří hladili každého psa okolo. Jenže pak najednou bylo 16:50 a nic. Nevadí, pár minut zpoždění je u takové akce celkem pochopitelná věc. Když už bylo 17:10 a furt ani ň o tom, že by se jako něco mělo dít, tak už to začalo být takové jako trošku blbé, protože jsem zastáncem akademické čtvrthodinky, ale my už všichni čekali dvacet minut. Richard Diviš byl už tuším tou dobou pryč, protože ono se nedalo moc čekat, že to bude akce na víc jak několik minut, a tudíž je klidně možné, že měl jiné plány. Ale protože pak nebyl na tom pódiu, tak jsem jeho fotky na webovky nedávala, aby se lidi třeba nedivili, kam se ztratil. 

Richard Diviš a Matěj Pekr

Je ale taky fakt, že jsme všichni šikovní a během čekání jsme se poměrně zdatně zabavili. Nejdřív kluci zkoušeli, jak by jim to jako slušelo s kočárkem (nutno říct, že moc!), což nesmírně pobavilo všechny okolo. O něco později jsem dala Matějovi Pekrovi podržet foťák, abych mohla dát něco na Twitter (kde to teda během přípravy celkem chcíplo ze strany followerů), a Peky už mi ho zpátky dát nechtěl. Po rychlokurzu zrcadlovek začal fotit všechno a všechny kolem. Musím přiznat, že se mi nakonec ty jeho fotky líbily mnohem víc, než ty moje :D Už jenom proto, že to bylo něco nového, protože ono je to takový docela nudný koukat furt jenom na svoje fotky. Doufám, že vás nenudí koukat na moje fotky, to by pak byl problém :D Hlavně taky Peky není o dvě hlavy menší než většina lidí okolo, takže to bylo doslova focené z úplně nového úhlu. Je to takový ten detail, nad kterým člověk moc nepřemýšlí, dokud nemá k porovnání několik fotografií. Kéž bych tak koukala klukům přímo do očí, hned by to vypadalo líp!

Asi v 17:40 najednou přiběhla organizátorka a nahnala kluky k pódiu, kde se ujal slova organizátor. Nejdřív se rozplýval nad skupinou Švihadlo, která měla za chvilku začít hrát, a já si myslela, že snad dokonce zapomene, že mu tam pod schodama čekaj hokejisti. Nakonec se ale začal rozplývat i nad hokejem a tím olomouckým obzvlášť, načež si tedy kluky zavolal k sobě. Párkrát se zaskandovalo "Mora!", lidi zatleskali a to bylo celé. Potom si ještě pár fanoušků přišlo pro podpis nebo pro fotku.

Ofiko fotky zde, zbytek tady je buď moje nebo Pekyho práce :D U jeho fotek je *

Lukáš Králík




Jan Lukáš (a s ním Jakub Schejbal) se taky na tu slávu přišel podívat

Jan Jaroměřský

*

*; aby teda někdo neřek, že hokejisty sem dávám, jako by mě za to platili (ha!), a sebe ne. Myslím ale, že ti hokejisti jsou fotogeničtější.

*; trošku ze začátku bojoval s doostřením

*

Lukáš Králík, tentokrát ostrý jako břitva


*; Roman Rác

*; Robin Staněk byl hlavním hrdinou Pekyho fotografických snah

*; Jiří Ondrušek

*

*; kdyby někdo toužil po extrémním zoomu na Robovo ucho, tak i to Peky vyfotil :D

Žádné komentáře:

Okomentovat