středa 24. července 2013

Úterý v pekle

V České Lípě je vedro. Na zimáku je mráz. Jestli se mi za chvíli nerozbije vnitřní termostat, tak si budu muset pogratulovat...


Moc party hard to tady zatím moc není, vždyť se tu vaříme jak humři...


Úterý bylo vyčerpávající. Nejenom fyzicky (protože koukat na hokej je straaaašně únavné), ale hlavně psychicky, protože jsem se půl večera snažila vyřešit včerejší problém s nahráváním fotek. Což ovšem se včerejší hokejovou částí dne nemá moc co společného, to je fakt.

Dojmy... ranní tréninky zatím celkem nuda hele, ale aspoň už Atlant nenacvičuje to samé, co SKA a Mora. Taky je ale fakt, že třeba dva prvky večerního tréninku jsem asi úplně nepochopila, ten jejich systém... Ale možná, že kdybych dostala desetiminutovou přednášku jako hokejisti, tak bych tam ten vzor viděla!

Co si fakt strašně užívám, to je možnost vidět trénovat Igora Radulova, protože on zkrátka umí. Jo, nemá talent svého mladšího bráchy a nikdy nikde žádnou extra díru neprorazil, ale co on umí s pukem, to je stejně krása. Navíc je vidět, že ho i ten trénink fakt baví, tak to dá rozum, že to pak baví i mě ;)


Vitalij Aťušov se přestal vztekat a společně s výše jmenovaným a Konstantinem Kolcovem si udělali ex-Ufa klub a společně tajtrlíkujou na ledě a všemu se pochechtávaj. Když už mluvím o Kosťovi, to je taky takový skrytě schovaný Pan hokejista. Hodně jsem si ho oblíbila právě, když ještě hrál za Ufu. Úžasně rychle bruslí, s pukem čaruje jak nic, navíc si se svou postavou může dovolit i razantní hru do těla.


Další z ex-Ufa klubu je Jurij Trubačev, který je živoucím důkazem toho, že hokejista nemusí mít 180 centimetrů, aby se prosadil. V tabulkách má uvedeno 172 cm, já bych mu možnááá i pár čísel ubrala, protože se mi nějak nezdá, že by byl stejně vysokej jako třeba náš Lhoťák, ale třeba je to optickej klam, když si stoupne vedle Michnova (196 cm) třeba... Co ovšem ztrácí na výšce, dohání na váze, má totiž úctyhodných 91 kilo svalů.


Abych nezmiňovala jenom hráče, které znám z jiných klubů, tak třeba napíšu jméno Alexandra Ševčenka, který sice oslaví své 21. narozeniny až za měsíc, ale i tak mě jeho hra vždycky upoutala, když jsem sledovala zápasy Atlantu.


Takový Alexej Petrov už je, stejně jako Žeňa Arťuchin, v Česku potřetí v řadě. A pořád je to ten samý Leša, který mi chybí ve SKA, protože nikdy nepochopím, proč by se nějaký tým takového beka dobrovolně zbavil.


A kdyby vás to zajímalo, tak z nahrávání fotek, což je obvykle práce max na půl hodiny, se opět stalo dvouhodinové drama. Tohle mě fakt nebaví :(
Ve středu - tedy dnes, když tenhle fotoreport dávám dohromady - si Atlanti dali oraz a odjeli do Drážďan, z čehož logicky plyne, že nebyl žádný trénink, a tedy ani žádné fotky. Já jenom, ať je v tom jasno...



Ilja Kablukov


milion fotek Maxe Sokolova, protože proč ne




Roman Rukavišnikov

Jevgenij Arťuchin

Maxim Majorov




Alexej Michnov



Jaroslav Dyblenko







3 komentáře:

  1. Fotky dobrý, lepší než ty z pondělí. Co tak přidat nějaký portréty, fotky v civilu, kde je fotka Světlova? A kde jsou tvý fotky s hokejistama? Atlant nepublikuje žádný fotky, nabídněš jim svoje?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co tak trochu trpělivosti? :) Skoro všechno bude (krom toho civilu, stalkovat po městě nikoho nebudu), vždyť v době zveřejnění článku proběhly jenom dva tréninkové dny. Tohle není Mora, abych jim strčila foťák málem až pod nos ;)
      Atlantu svoje fotky nabízet nebudu, oni ví, že tady jsem. Stejně za momentálních podmínek (problémů s částečně zablokovanou wifi) si ani nedokážu představit, jakým způsobem by předání fotek probíhalo.

      Vymazat
  2. Inu dobrá, ale stejně si myslím, že by hoši měli radost z fotek i mimo stadion. Určitě jsou zvyklí na neustálou pozornost fans.

    OdpovědětVymazat