neděle 24. března 2013

Ták jsme třetí, no a có!

Olomoučtí junioři vítězstvím nad svými chomutovskými kolegy postoupili do semifinále Extraligy juniorů, kde se setkali s pražskou Spartou.
V prvním vzájemném utkání na ledě soupeře podlehli naši kluci 3:4 a série se přesunula do Olomouce. 


A hudbu dneska takovou, co vy na to?
Pouštíte si to vůbec? 


Kraldova radost...


Páteční utkání bylo pro naše hráče buď a nebo, protože v juniorské lize se hraje pouze na dvě vítězná utkání. Naštěstí do utkání vstoupili lépe než hosté, kteří aktivní hrou Kohoutů vypadali poněkud zaskočeni. Ještě víc je zaskočilo, když Lukáš Králík v šesté minutě domlátil puk za brankáře. 


Následně hosté dostali výhodu několika přesilovek, ve kterých si ale ani neškrtli, a pokud se někdo dostal do šance, tak to byli domácí. Pražské trápení ještě zhoršil Alex Rašner a jeho parádní střela od modré.

Druhá třetina začala podobně, jako ta první skončila, jenže tentokrát se prosadili Sparťané. Nedůrazné nahození bohužel domácímu brankáři Janu Lukášovi za záda propadlo a skóre se měnilo na 2:1. Těsně před koncem byl faulován kapitán olomouckých juniorů Jakub Lehečka a nařízené trestné střílení proměnil bezchybně. Do šaten se tedy zase šlo za dvougólového rozdílu.


Ve 44. minutě se opět prosadila Sparta a vypadalo to tak všelijak, protože se naši nejdříve rozhodli betonovat, což nepomohlo, a pak naopak pokračovat v útoku, což slavilo úspěch, když střelu Jiřího Jergla tečoval těsně před brankářem hostů Lukáš Králík.
Sparta samozřejmě přidala do kroku a tři minuty před koncem dokonce odvolala gólmana. Zhruba minutu byli natlačení v obranném pásmu Kohoutů, ale nakonec se domácí přece jenom urvali a Aleš Jergl nezištně přihrál Králíkovi před prázdnou bránu a Kralda, jak jinak, dal gól a připsal si tak hattrick.


Olomoucká juniorka vyhrála 5:2 a vyrovnala sérii. Odveta byla plánována na pátek v poledne.

Nutno zmínit, že se tentokrát na zápas sešlo poměrně dost diváků, dokonce se shromáždil menší kotel včetně bubnů. Naprosto geniální akustika Plechovky potvrzuje pravidlo o malém kašpárku a velkém divadlu, protože atmosféra byla parádní, byť lidu nebylo mnoho.

Zjistila jsem taky takovou nemilou věc, co se týká focení. Protože ELH má strašně směšná pravidla (např. logo klubu na pucích, protože to je asi základ všeho), tak na baráž nesmí být v boxu časoměřičů nikdo, krom, no... časoměřičů, že. Jenže olomoucký box časoměřičů je prostě celý ten prostor, co do sebe zahrnuje i obě trestné a obě lavičky pro fotografy. A zatímco trestné nikdo nikam přesunovat nebude, fotografové zkrátka musí zmizet, ačkoliv kdyby se investovalo trochu peněz, daly by se úplně v pohodě udělat nové přepážky tam, kde končí ona cedule Radegastu (která je na obou koncích), a za to by se ještě krásně vešly ony slavné fotografické lavičky tak, aby byly před těmi vrátky tam. Jenže...
...jenže to by se někomu muselo chtít, že. Pro většinu fotografů, kteří u nás na zimáku fotí, je to komplikace hlavně z toho důvodu, že naproti střídačce hostů se podlaha za těmi vrátky snižuje asi o 30 centimetrů, tudíž přes to plexi zkrátka nevidíme. Na obou stranách pak tak jako tak stojíme ve výhledu divákům, kteří by seděli v prvních třech řadách. Už se vážně nemůžu dočkat, jak tam na nás někdo bude pořvávat. 
A to ani nemluvím o tom, že doteď byli lavičky na modré čáře, teď je máte posunuté hlouběji do pásma a stojí to za dvě věci.

Ále co, to je moje starost a holt si to nějak pořeším. Vy se běžte podívat, jak vypadají fotky ještě z toho "tradičního" místa.


Jiří Jergl




David Škůrek

Oldřich Heža

David Šťastný

Fotila jsem trenéra Fialu a takhle to dopadlo...



"Vezmeš si mě?"















...a Kraldova zloba


Druhé semifinálové utkání ve mně zanechalo velké dojmy a ještě větší naděje na to, že junioři svou výbornou sezónu zakončí minimálně postupem do finále. Proto jsem se vydala na zimák i přes to, že mě trápilo bolení v krčku a začínající rýmička. Zdraví máme jenom jedno, ale domácí tým taky :P :D
Klidně vám prozradím, že jsem na zimák dorazila ve chvíli, když už se oba týmy "rojily" u svých branek... Ale než se hráči srovnali na úvodní buly, tak už jsem byla nachystaná, takže co. Já si svou práci na rozdíl od jiných pohlídat umím ;)

První třetina byla plná vyloučení a bylo bohužel taky celkem zřejmé, že na led nastoupil jiný tým, než včera. Hře domácích zkrátka něco chybělo a nic nešlo tak hladce, jako v předešlém zápase. Důkazem budiž dvě nevyužité přesilovky pět na tři. Úvodní gól zápasu padl až v devatenácté minutě a bohužel do olomoucké brány.

Prostřední dějství bylo tak trošku o ničem. Mora měla pár dalších přesilovek, které nevyužila. Nejblíž vstřelení branky se dostal Oldřich Heža, který zacinkal o tyč. Mnohem úspěšnější v početní výhodě byli hosté, kteří tu svou využili chvíli po polovině utkání, čímž se dostali do dvoubrankového vedení. Bohužel, za další čtyři minuty se Sparťani radovali již potřetí, když jeden z hráčů soupeře ujel po chybě obrany do brejku. Lukáš Králík z toho chytil na střídačce strašného rapla a div si neroztřískal hokejku o zeď.
Olomoucký tým byl v křeči, do mnoha příležitostí se nedostával, a pokud ano, puk obvykle skončil v ochranné sítě a nebo ho s přehledem zneškodnil brankář Sparty Pavel Bílek.

Ve třetí třetině se už, dá se říct, více méně dohrávalo. Tím nemyslím, že by se naši kluci nesnažili výsledek otočit - naopak dřeli jak koně - ale Sparta už si to skóre zkrátka pohlídala. Nemluvě o tom, že byl závěr zápasu i dost vyostřený. Rozhodčí to, aspoň podle mě, pískal celou dobu tak všelijak, a to se na hře vždycky projeví. Emoce taky dost vydráždila srážka Davida Šťastného s jedním s hostí, který podle všeho skončil se zlomeným nosem - soudě podle toho, jak nám zakrvácel led, a přesto, naštěstí, odjel po svých. Docela se divím, že tam někteří ke konci neshazovali rukavice, ne že by to mělo význam...

Olomoucká juniorka tak po velkém boji nakonec skončila svou pouť v semifinále a na celkově třetím místě. Myslím si však, že se rozhodně nemají za co stydět. Celou sezónu hráli stabilně kolem pátého šestého místa, v playoff přešli přes obhajující mistry z Chomutova a pražské Spartě postup rozhodně neulehčili. Máme zkrátka v týmu samé šikovné kluky!

A nezklamala mě ani tak výhra, jako spíš někteří místní fanoušci a pak samotní hráči hostů. 
Co se fans týče, oproti včerejšímu skvělému fandění pro svůj tým se dnes rozhodli poctít stejnou pozorností Spartu... v konečném důsledku se na hosty nadávalo snad víc, než se domácím fandilo, a to je vždycky tak nějak škoda. Kluky by určitě víc podpořilo, kdyby slyšeli jméno svého klubu a ne soupeřova, byť to bylo ve spojení s nadávkami.
A hráči Sparty? Ten postup jsem jim v rámci dosti omezených možností i přála, byli dnes přece jen lepší, ale veškerý smysl pro "sportovní chování" mě opustil, když se celý jejich tým shromáždil ve středovém kruhu a začal si zpívat jakýsi popěvek, který urážel náš tým. Jedna věc jsou takové ty urážky během hry, druhá věc je, když se vítězný tým rozhodně, že zanotuje urážlivou písničku, kterou se očividně museli naučit předem. Je to zkrátka ostuda, co si budem povídat.
...a to mi byl ten jejich tým do toho momentu i celkem sympatický. Jedno je jisté, ve finále budu fandit klukům z Vítkovic ;)

Tak jako tak, fotky prosím pěkně zde; račte si povšimnout, že jsem jednu třetinu fotila z místa naproti střídačce domácích, a to už z posunuté lavičky. Takhle nějak podivně budou vypadat fotky až do konce baráže a pak ty z ELH ;) :P

Milan Ostřanský

Zdeněk Doležal

Zmrzliny!
Fotky s jídlem: Ondra Švaňhal 2 - Zbytek týmu 0

Aleš Jergl

Pavel Bílek





Martin Matějček




Jedna na přání: Dominik Simon

Jakub Lehečka

David se tam v konci zápasu v jeden moment naštval jako hříbek a já si říkala, jak si jako ten rozhodčí myslí, že by ho zastavil, kdyby bylo potřeba?

Patrick Brzobohatý

Daniel Kunce na celé čáře vyhrál cenu pro nejfotogeničtějšího hráče utkání


Chtěla jsem vám sem dát i fotky ze závěrečné děkovačky, ale někteří kluci tam vypadali dost zdrceně, až jsem z toho taky byla celá zdrcená. 
Tip na to, co dělat s emocemi při sledování hokeje: Nesledujte hokej.


Jo a áčko by mělo hecnout něco jako tohle. Nic nepotěší duši fanouška víc, než výhra jeho milovaného týmu... a když se hráči umí hezky ztrapnit :D No ták, prosím prosím..?

7 komentářů:

  1. je to super, kam se dostali..ale je to škoda..ale je to super! *emoce z úspěchu juniorů*
    přemýšlela jsem, která fotka to tu vyhrála, zda žádost o ruku, davide pls, fotogenický kunce...ale švaňhal s jídlem už dávno stáli na pomyslném stupni vítězů a je to mé nové otp asi ok
    možná když každej zápas nenápadně posuneš tu lavičku o pár centimetrů zpátky, tak si toho nikdo nevšimne...? a došlo mi, že jestli se mě pokusí zabít puk, tak to bude poprvé, co budu s dětma soutěžit o to, kdo u něho bude dřív, foť kdyžtak prosím mou krutou prohru s dětma

    OdpovědětVymazat
  2. tak to je uspech jak blazen,treti misto super,trener sestavil manceft jak vino.blahoprejem.jediny a jedinecnny fotogenicky a hokejita AAAAAAALEX RASNER.tak se na nej pekne diva

    OdpovědětVymazat
  3. taakže je škoda, že jim to nevyšlo, ale i tak myslím, že ukázali co v nich je a jsou super ;)
    jen mě mrzí, cos napsala o sparťanech na konci posledního zápasu..ten tým se mi dost líbil, ale tohle..tohle se prostě nedělá!
    poznatky k fotkám (respektive ty, co mě zaujaly ;D)
    - králíkova radost, hihi
    - fotka "Vezmeš si mě?" :DD
    - Alexova fotka zezadu
    - radost vašich junků :)))
    - fotka a-týmu
    - fotky Pavla Bílka
    - a pak takové ty před buly a pod. a taahle :D http://img-fotki.yandex.ru/get/5627/167230577.1e/0_c3641_9fa8b933_XXL.jpeg
    jo a děkuju za Domču ;)

    OdpovědětVymazat
  4. (za seba) áno, púšťam. Pochvala za túto i predošlú (Another One Bites the Dust). :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Milá dívko, skvělý výběr hudby, možná bys ke každému článku mohla dát hudební doprovod. Hudba dělá tvou fotoreportáž úplnou a dokonalou. Respekt!!! Sleduji tě a fakt rosteš. Hanákům (a Hanačkám) ať se daří. A pokud nevyhrajete:http://www.youtube.com/watch?v=zRIbf6JqkNc&feature=endscreen&NR=1 Anonym 1

    OdpovědětVymazat
  6. Hele ti junioři vůbec nevypadají jako junioři a já začínám mít fakt mindráky, protože tohle že má být můj ročník nebo dokonce mladší? Jako pardon, kde to sakra žijm? A ať už má Rašner 18, prosím!

    OdpovědětVymazat
  7. karo super clanky.foto parada.jen tak dal

    OdpovědětVymazat