pondělí 31. prosince 2012

Deset nej roku 2012

Hokejová sezóna je sice teprve v polovině, ale rok 2012 se již chýlí ke konci. 
A mě nenapadlo nic lepšího, než se za těmi uplynulými dvanácti měsíci podívat tak, jak to umím nejlépe - totiž hokejově. Přináším vám tedy TOP 10 nejlepších článků, respektive akcí a zážitků, které jsem zvládla zdokumentovat jak na tomto, tak ještě na starém blogu. 
Vezmu to pěkně chronologicky, protože kdo jsem, abych se opovážila nějak jednotlivé příhody porovnávat?! Nevybírám to sama, protože to mi přišlo hloupé, tak snad to bude aspoň trošku objektivní (jakože asi ne).


Při probírání archivů jsem samozřejmě nemohla nenarazit na své staré fotky a následně párkrát nenarazit hlavou o stůl...
...a vážně mě nikdy nepřestane uchvacovat, že zrovna já, člověk tak výjimečně tvrdohlavý, ale zato opravdu perfekcionista, jsem s tím focením nesekla. A věřte mi, přemýšlím nad ukončením "kariéry" prakticky nad každou špatnou fotkou. 
No ale! Když všichni přivřeme všechny oči, co máme, tak nám to třeba ani nepřijde :D

Derby se Šumperkem
Hned na úvod nového kalendářního roku zavítal na olomoucké ledy tým Draků ze Šumperka. Ačkoliv se jednalo o derby, utkání se neslo ve velice přátelském duchu a myslím, že si to fanoušci z obou táborů opravdu užili, ačkoliv zcela určitě zase bylo nejmíň -10°C.
Náš kotel se vytasil s celkem zábavným choreem a naši chlapci předvedli pár fakt super gólů. I když všeobecně období po Vánocích znamenalo pro olomoucký klub celkem útlum, i tu se našly zápasy, které rozhodně stojí za zmínku.

Čtvrtfinále vs Benátky nad Jizerou
O prvním soupeři HCO do playoff se rozhodovalo v zápase s Jihlavou, a protože ho naši kluci vyhráli, vyhnuli se Hradci Králové a místo toho se střetli s Benátkami nad Jizerou, které měly být teoreticky lehčím soupeřem. Nakonec to "lehčí" znamenalo, že se olomoucký divák poprvé dočkal něčeho takového, jako je sedmý zápas o všechno.
V téhle sérii mimo jiné Jakub Bartoň představil lidu své "rameno smrti" Tomáška a Jiří Dopita si navždycky získal mé fanouškovské srdíčko svým totálním nasazením.

Naprosto perfektní závěr skvělé sezóny v podání HC Olomouc samozřejmě v tomto výčtu nemůže chybět. 
A nemůže tu chybět už jenom proto, co za heroický výkon naši hráči předvedli. Připomenu, že sérii prohrávali 0:3, ale povedlo se jim naprosto fenomenálně otočit na 3:3, a tím taky připravit trenéra Václava Sýkoru o místo na chomutovské střídačce.
Dovolím si menší citát z toho článku: "V té páté jakýsi Diviš trefil tyčku a to cinknutí prořízlo hrobové ticho na stadionu jako motorová pila." A jestli vás nenaláká k přečtení tohle, tak už nic :D :D

Mezinárodní turnaj v inline hokeji
Volné chvíle nám celkem pěkně vyplnil inlajn hokej, první akcí sezóny se stal mezinárodní turnaj, kterého se zúčastnily všechny možné týmy. A byl to opravdu super zážitek, ačkoliv jsem (jako tradičně) zápasila jak s foťákem, tak se světlem na přerovském zimáku. Fotky se mi fakt strašně nepovedly, a tak vám se dám odkaz i na květnovou akci, kde se sice utkali "jenom" týmy české inlajn ligy, ale taky to byla krásná pokoukaná.

EHT - České hokejové hry v Brně
Druhý rok po sobě se poslední etapa EHT hrála v Brně a u toho jsem samozřejmě nemohla chybět, vybavena lepší technikou a větším odhodláním, než rok předtím. A musím se poplácat po rameni, myslím, že se v rámci možností celkem zadařilo :D O čemž (bohužel) svědčí i to, že si někdo dal tu práci a z mnoha mých fotek odstranil můj podpis, aby s nimi následně dělal bůh ví co :/
Český nároďák poprvé za x let EHT vyhrál, a očekávání pro nadcházející mistrovství světa tak byla veliká.

Fotbalový turnaj HCO vs Fans
Druhý ročník snad už tradičního fotbalového turnaje mezi hokejisty HC Olomouc a fanoušky se opět konal na úvod prázdnin. Vyrazila jsem tam na vlastní pěst (i když tomu předcházelo velké rozhodování) a nakonec jsem toho rozhodně nelitovala.
Organizátorům se podařilo sehnat pár opravdu zajímavých jmen z novodobé historie olomouckého hokeje. Nechyběl ani tým mladíků a starších hráčů. Olomoucký fanoušek měl také poprvé možnost seznámit se s několika letními posilami, jmenovitě Ondrou Švaňhalem a jakýmsi Richardem Divišem, a kdo dával pozor, mohl kolem trávníku zpozorovat i Tomáše Houdka.

Soustředění SKA Petrohrad v Havlíčkově Brodě
Hokejoví bohové mi mají sakra co splácet, a tak asi zařídili, že se můj milovaný nejmilejší nejzamilovanější tým z Pitěru opět zabýval letní přípravou na území České republiky. Tentokrát, bohužel bohudík, nezamířil hned za humny do Přerova, ale vydal se na půl cesty do Prahy. A já s Cestí s nimi. Zkuste někdy někomu říct, že na dovolenou jedete na dva týdny do HavlBrodu koukat na hokejové tréninky, ty výrazy jsou k nezaplacení ;)
Sice jsem se bála, co z toho nakonec bude, přece jenom dva týdny jsou dlouhá doba, ale nakonec jsem nelitovala ani vteřinu. Nemyslela jsem si, že je možné, abych SKA měla ještě radši, ale opak byl pravdou. Zatímco tým odletěl do Ruska s mým hokejovým srdíčkem, já se vrátila domů s tunou fotek, dárkem od klubového fotografa a jedním rozhovorem pro ruskou televizi, co je ztracen v hlubinách internetu.

Následovalo takové "hluché místo" vyplněné přípravou HC Olomouc (a funícím Richardem v tramvaji!), aférou s překladem rozhovoru Michala Neuvirtha (už nikdy!), začátkem KHL a také návštěvou mého prvního zápasu KHL mezi HC Lev Praha a (samozřejmě) SKA Petrohrad. Nakonec to byla taková kovbojka a tak obrovské zklamání, že o tom článek není. (SKA byli super, o tom žádná.) Lev u mě skončil dřív, než v Praze pořádně začal, a já si jela zpravit chuť na...

První extraligový zápas mezi Zlínem a Pardubicemi
Ačkoliv se rozhodně nepokládám za fanouška Extraligy, mám větší než malou slabost pro PSG Zlín. Jakmile si oblíbím nějakého českého hokejistu, je poměrně velká pravděpodobnost, že jsou jeho hokejové začátky spjaté právě se Zlínem. Není tedy asi žádný div, že právě na tenhle tým koukám v ELH nejraději.
Ačkoliv do Zlína to daleko není, cesta vlakem je dost krkolomná a drahá. Nejlevnější nejsou ani lístky na samotný zápas. Každopádně přípravu jsem měla precizní - domluvila jsem si s týmem, že můžu nejenom fotit, ale fotky i zveřejnit, protože nejsem žádný milovník adrenalinu, abych takhle nadrzo porušovala pravidla mého oblíbeného týmu.
Díky dobrému výběru soupeře jsem si užila Davida Krejčího a Aleše Hemského v dresu Pardubic a na svůj první extraligový zážitek musím rozhodně spoléhat v dobrém :)

O týden později následovala vsuvka v podobě HC Lev proti CSKA Moskva a neslo se to v podobném duchu, jako předchozí zkušenost, ačkoliv tentokrát jsem vynechala všechny ty "velmi příjemné" rozhovory s různými více či méně "důležitými" lidmi z organizace Lva. Přesto, viděla jsem hráče typu Radulov a Datsyuk, kdybych měla zmínit jenom dva, ale fakticky celej ten tým je jeden velkej dreamteam, takže co si tady budem povídat.

Prodej punče v podání hráčů HCO
Další tradicí do sbírky se podle všeho stal vánoční prodej punče na náměstí. Zatímco loni se všichni přítomní mačkali na relativně malém placu mezi stánky a kluzištěm, tentokrát byl stánek hezky na kraji. Byl to zase jednou super zážitek, a i když jsem původně přišla "jenom na čumendu" a udělat pár fotek, zůstala jsem tam až do konce. Díky tomu jsem měla tu čest s jakýmsi Ríšou Divišem.
Fotek nakonec bylo celkem hodně, i když především z té první směny, kdy tam skoro nikdo nebyl.

Zápas proti Mladé Boleslavi
Vybrat ten desátý článek k celkem jasné devítce bylo celkem obtížné. Nakonec jsme se s Cestí usnesly na tom, že si tu "čest" být v top deseti zaslouží parádní výkon olomouckých hokejistů proti týmu z Mladé Boleslavi. Tahle bitva prvního a druhého týmu se tu odehrála ani ne před deseti dny, a tak jsou to pořád celkem čerstvé pocity. Oko diváka musel ten extraligový výkon zákonitě potěšit. Olomoucké fanoušky zcela jistě potěšila hodně důležitá výhra za tři body.
Jediným záporem téhle oslavy hokeje bylo chování boleslavských hráčů, které se později stalo tématem mnohých diskuzí a hádek. Nakonec to zašlo tak daleko, že soupeř podal protest proti výkonu rozhodčích a zároveň stížnost na pořadatelskou službu olomouckého stadionu.


Když na to teď tak koukám, musím říct, že to byl na (nejen) hokejové zážitky rok víc, než bohatý. A můžu asi jenom doufat, aby všechny následující roky byly takové, ne-li lepší. A vám přeju to samé ;) A samozřejmě taky hodně štěstí, zdraví, lásky a vůbec všeho, co k životu potřebujete.
Taky bych vám všem chtěla poděkovat za to, že mě čtete, že mě podporujete a že máte fakt neuvěřitelnou výdrž, protože vážně, ty fotky z minulé sezóny... :D

PS: Nezapomeňte dneska pořádně oslavit narozeniny Děnise Děnisova, on by jinak strašně trucoval!

3 komentáře:

  1. s *jakýmsi* Richardem Divišem na věčné časy, hehe
    hej víš co...celkem epic rok to byl..na čemž mají asi 75% zásluhu SKA no ok
    *páti chard protože Děnisovy narozky*

    OdpovědětVymazat
  2. Těmi poznámkami o Lvu a jistých lidech si mě zaujala natolik, že teď mám tendence dumat, co to bylo. Což logicky stejně nevydumám. Takže dík za brouka v hlavě a já se du zase učit:D

    OdpovědětVymazat
  3. sem rada ze mas rada naš zlineček :D taky fandím moře ;) ten zapas s pardubkama nebyl az tak povedenej ale byla sem rada ze se videla mojeho oblibeneho davida krejciho...na eht se snad letos dostanu ;) tak je to super ;)

    OdpovědětVymazat