Na hokej bez foťáku nechodím: Make a dragon wanna retire

Čas letí a už je tu zase květen. A květen, to už třetím rokem znamená Koloběžkiáda.

A Koloběžkiáda znamená, že vůbec nevím, co čekat.

I napotřetí se změnila lokace konání. První ročník vidělo dopravní hřiště u bazénu, další rok jsme se sešli v parku u fontány a tentokrát jsme zamířili až za město na letiště.

Loni jsem na ten park hodně nadávala. Bylo tam strašně moc lidí na malém prostoru, hokejisti seděli na místě, kde se k nim nikdo nedostal (což jim ale myslím celkem vyhovovalo) a co si pamatuju, tak jsem fotila napůl zalezlá ve křoví. Bylo to tentokrát lepší?

Letošní místo jistě zcela vyřešilo problém "moc lidí a málo místa", za což rozhodně palec nahoru. Nicméně si to opět neodpustím, ~~protože jsem profi rýpal,~~ letiště mělo i docela hodně nedostatků.

Tak zaprvé, je to tak trochu z ruky. Jako jo, nahoru ke hřbitovu jezdí tramvaj a od konečné je to tak deset minut pěšky, ale jsem si jistá, že i to spoustu lidí odradí. Žiju v Olomouci celý život a bylo to poprvé, co jsem na letišti byla, takže kdybych bývala jela MHD*, tak asi trošku bloudím, kudy se tam vlastně jde. Na druhou stranu je fakt, že to je problém jednorázový a příští rok nad nikdo (kdo tam letos byl) už nebude dumat.

*zde se hodí poděkovat Rašnymu za odvoz, takže: Díky!

Prostoru pro lidi tentokrát bylo dost, ale nabízí se otázka, jestli ho nebylo až příliš. Bohužel, u takových akcí je dost těžké odhadnout, kolik lidí přijde, jak se budou na místě chovat atd. atd.

Hlavní problém jsem viděla v tom, že na jednom místě bylo občerstvení, posezení a všelijaké atrakce a o velký kus dál se konal samotný závod. Kdo zůstal u atrakcí, neviděl a neslyšel, co se děje na závodišti, a kdo koukal na závodění, zase vůbec nepochytil, že je třeba nějaké předávání cen a podobně. Navíc u občerstvení většinu času řvala hudba. Jako jo, děti hrály a zpívaly moc pěkně, ale strčit repráky hned ke stolům mi přišlo dost nešťastné, protože člověk neslyšel vlastní ho slova.

Stejně tak se prostor kolem závodu dramaticky vyprázdnil, jakmile si svoje odjezdili nejmenší caparti. Zkrátka všichni rodičové vzali děti a odrážedla a šli si dát cukrovou vatu a na závod už tak koukali spíše jednotlivci. V tomhle asi byly předchozí dvě lokality lepší, že prostě lidi neměli kam utéct a nezbylo jim nic jiného, než ten závod nějakým způsobem registrovat.

Matěj Pekr a Jakub Bartoň by Zuzka

Na druhou stranu i přes obrovské prostranství pořadatelé "narvali" místo pro předávání cen mezi výhod z baru a "hladové okno" baru. Což jako??? Takže se kolem stupínků pro vítěze neustále motali lidi, stáli před nimi frontu na párky a podobně. To mi přišlo dost nešťastné.

Což souvisí s mou předchozí stížností... Bylo by mnohem lepší, kdyby předávání probíhalo na plácku někde u závodiště, protože u baru to jenom zavazelo a u závodiště se zas absolutně nic nedělo. A já bych aspoň věděla, že nějaký předávání je :P

To samé platí i pro autogramiádu, co byla na konci. Byla vlastně schovaná za barem, na druhé straně od veškerého dění. Na začátku tam byla registrace, logicky, protože lidi přišli od parkoviště a šli se zaregistrovat. Ale bohužel už kolem "registrace" nešli při odchodu, nebo nedej bože když se vůbec k cestě domů nechystali a seděli na druhé straně budovy s nějakým občerstvením.

Ale jako ok, zorganizovat takovou akci je jistě fuška a bohužel člověk nevidí, co je špatně, dokud se tam nenahrnou lidi. Nezbývá, než doufat, že příští rok ta organizace bude lepší.

Určitě byla i spousta plusů, třeba jako že hokejisti (a já s kolegyní Zuzkou taky) měli oběd zdarma. Což může vypadat jako blbost, ale u takové dlouhé akce je to opravdu skvělé gesto ze strany organizátorů. Takže rozhodně z toho mám, byť jsem sepsala sáhodlouhou kritiku, mnohem lepší pocit než loni.

Na místě jsme byli s mladýma (Alex Rašner, Dominik Hajšman, Jakub Urbisch a Tomáš Pospíšil) tak o půl deváté, jelikož nám bylo řečeno, že akce začne v devět. Za chvíli přijel Tomáš Vošvrda, a to už k nám běželi organizátoři, proč že jsme tam tak brzo, závodí se až od desíti přece... No tak fajn, Šli jsme tedy na kafe do baru. Já jsem si přivlastnila Pekyho dres, protože ráno byla fakt mnohem větší kosa, než jsem si myslela. Kdyby to někoho zajímalo, tak hraný dres Matěje Pekra zrovna visí u nás v předsíni na věšáku, abych ho v pondělí nezapomněla vrátit. Prosím, nechoďte nás vykrást :D

Po chvíli Vošvec prohlásil, že vidí Divocha, což mu nikdo nevěřil, protože Divoch účast nenahlásil. Ale opravdu, za chvíli se k nám připojil trojlístek hokejistů: Matěj Pekr, Jakub Bartoň a již zmíněný Richard Diviš. Nakonec dorazili i Michal Vodný a Matěj Tomek, ještě o něco později taky Lukáš Kočiřík, a skvadra tedy byla kompletní.

Zevl v baru by Zuzka
Tohle fakt není můj úhel... Ale dívejte, jak se mi krásně lesknou vlasy!

Přiznám se bez mučení, že se mi moc fotit nechtělo a podle toho to i vypadalo. Den jsem z jistých důvodů nezačala úplně nejlíp a celá ta atmosféra tam úplně můj fotografický zápal nenadchla. Opravdu, jakmile se prostor kolem závodiště po prvních pár jízdách vyprázdnil, bylo to celé takové... meh. Nebavit se s hokejisty, tak se zkrátka nudím, a nefotit pro redakci, tak se na žádný ten závod nepodívám ani koutkem oka, protože mě (jako nesoutěžící) k závodišti nic nelákalo.

No a nakonec jsem od závodiště odešla úplně, protože jít asistovat Kubovi Bartoňovi při objednávání kávy se mi jevilo jako mnohem zábavnější činnost. Aspoň mi tedy neuteklo další předávání cen.

Cenu mimochodem získal i Alex Rašner. Podle všeho toho odjezdil nejvíc a taky předal nejvíc cen, tudíž byl symbolicky odměněn "za obětavost".

No, celá ta sranda skončila přibližně v jednu, jak nám bylo slíbeno, což rozhodně bylo fajn. Trochu jsem se bála, že to skončí jak to OVOV posledně, o zhruba dvě a půl hodiny později, než bylo v plánu.

Závěr? Samotné koloběžkování nic moc, zachránili to ale naši hokejisti, se kterýma byla sranda. Lokace lepší, jak loni, ale organizačně lehce nedotažené. Každopádně bych dala letišti šanci i příští rok.

*a zdě děkuji za odvoz zpátky domů Barunovi: Díky!

Pár fotek v tomto článku vhodně doplní o něco více fotek na stránkách HCO.