Gonna make you cry

Jů, článek! A s fotkama! 

Spolu s tímhle blogem šel ke dnu i výkon olomouckých Kohoutů. Ti se od Vánoc trápili víc a víc, až se nakonec dotrápili až do baráže. Můžeme v tom jistě hledat jakési poetické souznění, ale realita bohužel tak romantická není.

V první půlce sezóny se zdálo, že si snad zahrajeme i předkolo. Než jsme se nadáli, přišlo playout a teď už se můžeme zase těšit na hokej až do konce dubna.

Už pár zápasů v playout o nic nejde a na návštěvnosti je to dost znát. Třeba včera mi přišlo, jako bych šla na přípravný zápas první ligy... No zkrátka nikde nikdo. V průběhu první třetiny se ale zimák, vzhledem k okolnostem, celkem slušně zaplnil. Je fajn, že i když je diváků podstatně míň, než jich bylo v základní části, tak atmosféra je pořád víc než slušná. Jenom škoda, že včera výkon týmu na ledě asi moc lidí nepotěšil.

Mě po zápase potěšilo, že jsem mohla jet tramvají a nemusela jsem se mačkat, to je jistě velké sobecké plus malých návštěv. 

Úsměv a máváme!

Včera jsme hráli proti Karlovým Varům a já se těšila, jak si konečně pořádně vyfotím Radka Dudu s novým sestřihem. Nebylo mi přáno, protože statistiků bylo málo, a tak jsem byla donucena požádána o pomoc s počítáním střel :D V reálu to vypadalo tak, že jsem koukala na hokej, nadávala na kvalitu fotek a občas řekla něco jako "Janáček trefil Kohouta" a to bylo celý. Těžká dřina! :D 

Ale krom nedostatku dobrých fotek si moc stěžovat nemůžu, na tribunu pro změnu netáhlo a aspoň mě z toho stání u mantinelu zase nebolela záda. 

K zápasu asi není moc co říct. Doufala jsem, že dá Matěj Pekr gól a zas nic! Kluci začali dobře, hráli v dobrém tempu a šli rychle do vedení. Pak ale nějak... vypnuli. Neštěstí bylo dokonáno, když dal Duda dva góly rychle za sebou; Kohouti už se z toho nevzpamatovali. Tak jsem si aspoň užila trochu radosti z toho, že jsem viděla hned dvě trefy z Dudovy hokejky, protože normálně se z gólů soupeře moc radovat nemůžu, že :D Ne, že by v těch zápasech o nic nešlo (pořád se hraje o sebevědomí), ale chápete... Je to zkrátka trochu jiné.

Pekr. Matěj Pekr. Včera bez gólu.

Spousta lidí se mě ptá, jestli si myslím, že extraligu udržíme. A já pořád odpovídám stejně: Nevím. Kdybych věděla, jdu si vsadit. Samozřejmě tomu týmu moc přeju, aby hrál co nejlépe a co nejvýš, ale taky musím přiznat, že je mi výsledek baráže svým způsobem jedno. Hokej mám ráda, olomoucký hokej dvojnásob a nikdy jsem nechodila na soupeře. Dokud budu moct a dokud mě to bude bavit, tak budu na ty zápasy chodit, i kdyby to najednou chlapi šudlili po ledě v druhé lize. 

A po sezóně v extralize nemůžu úplně říct, že by bavila víc, než 1. liga. Všechno je větší a důležitější a rádoby jako nějak lepší, ale v konečném důsledku vnímám jenom to, že Kohouti hrajou tak a tak a zápasy mě baví tolik a tolik. Jo, a taky, že musím chodit v té hnusné reflexní vestě, to by mi teda fakt nechybělo, připadám si jak dělník na dálnici :D

Radim Kucharczyk

Jakub Matai

Když jsem zjistila, že ze svého místa žádný hokej nevyfotím, začala jsem fotit střídačku. Ani to se moc nevyvedlo.
Dávid Buc

David Škůrek

Tomáš Houdek viděl strašidlo. Anebo skóre.

Jan Knotek

Rostislav Marosz

"umění"
Peter Zuzin

Ivan Majeský

Jakub Urbisch

Tomáš Vošvrda

A abyste neřekli, že jsem vás vystavila tak příšerným fotkám pro nic za nic, tak tu mám bonus! Tenhle výtvor totiž zachrání jen jediné... Jakub Bartoň a jeho fotky z nevímkteréhozápasu.