Na hokej bez foťáku nechodím: Put a ring on it

Ještě, než utkání s HC Vítkovice Steel začalo, publikum křičelo "Deset, deset!".

Deset z toho nakonec nebylo, ale stálo to za to i tak.

Tomáš Vošvrda se do brány postavil již v šestém utkání v řadě. Do sestavy se vrátil Tomáš Houdek, a tudíž z ní vypadl Staněk. Nastoupil také Jakub Matai.

Jakub Matai

Zápas to byl opět parádní. Kohouti prostě letos nenudí. Sehnat lístky na zápas tak není nemožné, pokud ale chcete dobrá místa, musíte být sakra rychlí. Je to pěkný pohled na zaplněný zimák, i když jako mnozí jiní si občas musím položit otázku "Proč to nešlo dřív?". Odpověď je mi však celkem jasná, a tak jenom doufám, že lidi budou chodit dál, že budou mít důvod chodit dál.

Zápas se hrál v dobrém tempu, na obou stranách bylo pár šancí. Opravdu velká přišla ve chvíli, kdy šli hosté do tří. Ivan Majeský na modré napřáhl a mířil přesně. Chvilku poté šel do brejku Martin Cibák, nechal puk za sebou, celý stadion si povzdechl a pak se jedním dechem zase nadchl, když každému diváku došlo, že tam ten puk nechal pro Petera Zuzina v druhé vlně. Ten ale bohužel přestřelil. Fandové tak alespoň ocenili pěknou akci a to, že se do šaten šlo sice s jednogólovým, ale pořád náskokem.

Vedení nám sice ve druhé třetině dlouho nevydrželo, ale Vítkovicím vyrovnaný stav také ne. Šindelář totiž neudržel střelu Marka Laše, která propadla za jeho záda do brány. Jen o pár momentů později náš náskok ještě navýšil Radek Dlouhý, kterému krásně nahrál Radim Kucharczyk. Trenéři Vítkovic na to reagovali výměnou brankáře.

V poslední části bylo na hostech vidět, že se snaží nás náskok dohnat a předehnat, ale valný úspěch jejich snaha neměla. Olomouc zkrátka dobře bránila, a to i v mnohých oslabeních. V závěru zkusili hru bez brankáře, ale ani to nepřineslo ovoce, do prázdné totiž puk doplácnul Martin Cibák. Ono Cibáka bylo vůbec hodně vidět, hlavně v první třetině, kdy se dostal hned do několika potyček.

Tak jako tak, Kohouti brali za výhru 4:1 tři body a stále se drží víceméně uprostřed tabulky, což je téměř v polovině soutěže jednoduše krásné.

Krásný ale nebyl jen výkon našich hokejistů. Nelze se nezmínit o tom, co se událo během druhé přestávky přímo na ledě. Doteď mi není úplně jasné, jak se takovou velkou akci vlastně podařilo utajit, ale opravdu, hlavní hrdinka do posledního momentu nic netušila. Když si tedy před ní její přítel poklekl a požádal ji o ruku, bylo to opravdu překvapení se vším všudy. Odpověď byla kladná a celý stadion si užil sborové "awwwww".

Fun fact: Velkým oblíbencem budoucí nevěsty je Martin Vyrůbalík, který zaznamenal dvě asistence a byl i hráčem utkání. To se to tak pěkně sešlo.