Začali jsme vesele

Na úvod přípravy se HC Olomouc střetli s Vítkovicemi, asi aby se jejich mladí podívali, kde že to skončí, když se nebudou dosti snažit, a aby naši staří věděli, kde můžou hrát, když se snažit budou.

Tak přece všichni vyhrají, ne?

Šla jsem na stadion s velkým úsměvem, který nešel zkrotit, a kolemjdoucí na mě bázlivě koukali, co že za blázna to tu chodí bez vodítka. Na tašce od foťáku se mi houpal dres a bylo vedro. Takové vedro, že jsem šla v triku, kraťasech a sandálích, a stejně mi pak bylo pořád horko. Což by nebylo nic neobvyklého, kdybych v Brodě nebo v Přerově i v tomto počasí neklepala kosu. Mít přizpůsobivou plechovku za hokejovou halu má své výhody. Ale o tom jsem (tolik) psát nechtěla.

Hokej jsem dnes měla "zadarmo", aneb: Navazuji, kde jsem skončila s VIP kartou. Nicméně ono zadarmo je v uvozovkách proto, že jsem si lístek odpracovala - vyzvedla jsem si ho totiž jménem sportovní redakce, která dostává moje nejlepší fotky. Mám slíbeno, že mi vyřídí press kartu, takže asi... hurá, je ze mě sportovní fotograf jak má být!

Pravděpodobně proto, aby mi nenarostl hřebínek, vyměnili během těch pár měsíců světla. Ale jenom nějaká a v konečném důsledku to stejně ničemu nepomohlo. Spíš to uškodilo, protože jsem celé rozbruslení a první třetinu bojovala s nastavením, a pak jsem byla tak otrávená, že jsem ani moc nefotila. Takže dneska fotek bude jen málo, spíš tak na efekt.

Ale teď už pořádně o hokeji!

HC Olomouc přes prázdniny dosti posílili a dnes se nám na ledě představili útočník Richard Diviš a brankář Tomáš Halász, kterýžto se k nám dostal z Košic.
Po pěti minutách rozbruslení bylo jasné, že Richard Diviš je náš Konstantin Glazačev, budiž mu tedy přiřčena přezdívka Kosťa. Rád míchá s pukem, je to očividně hračička, při rozbruslení neustále do někoho rýpal a něco pořvával. Ještě se mi začne šklebit do foťáku a je hotovo :D

Tomáš Halász je dost možná klíčovou posilou týmu. Po odchodu brankáře Žigárdyho, jenž bránil olomouckou bránu celých osm sezón, nám nezůstal ani Libor Kašík, kterého si logicky stáhl Zlín zpátky a není jisté, že nám ho na sezónu vrátí. A i kdyby nám ho vrátili, je přece jenom lepší mít vlastního gólmana, který není jenom vypůjčený. Mladý Slovák se ve svém prvním utkání ukázal v dobrém světle, i když první gól, který pustil, se mu za záda došoural ani nevím jak. Jinak vypadá, že má kuráž, puky vyrážel klidně hlavou, protože jako co :D Jsem na něj zvědavá dneska proti Skalici.

Dvojku mu mimochodem dělal Petr Zavadil. Jméno mi bylo povědomé, ale až podle helmy mi došlo, odkud ho znám - borec chytal ten jeden (pro mě památný) zápas zlínských juniorů tady v Olomouci, jak dal tehdy Zdeněk Okál gól, co asi nikdy nezapomenu, a já nafotila ty nejlepší fotky vůbec.

Kromě nich se po ledě motala spousta jiných neznámých obličejů, jejichž jména sice (díky soupisce) znám, ale přijde mi zbytečné se o nich nějak extra rozepisovat, když to byl jenom jeden zápas a jejich start za tým nebyl ani ohlášen. Vlastně mě nikdo z nich ani moc nezaujal.

Ze známých tváří, které ale za áčko běžně nehrají, tam byl třeba Jakub Schejbal, který předvedl moc pěkný výkon. Doufám, že už brzo přijde jeho čas a probojuje se z juniorů do áčka. Suchou část letní přípravy přežil i Radek Meidl, který se s týmem připravuje rok co rok a stejně z toho nakonec nic není. Abych pravdu řekla, moc jsem ho na ledě neregistrovala, a když už, tak jsem se hihňala stylu jeho bruslení. Hlavně seriózně :D

Kapitánské C si ponechal Jakub Bartoň, A sportovali Pavel Selingr a Jiří Řípa, který si taky pořídil velmi stylovou matnou helmu. Jiří Dopita byl spatřen se synem na VIP tribuně. O řadu za námi seděl Martin Janáček s nováčkem Tomášem Houdkem. Vlastně jsme si jich všimli díky Jakubu Čuříkovi, na kterého někteří z nás mají očividně radar. Ke konci druhé přestávky k nim dorazil i Tomáš Zbořil a nakonec to tam byla dobrá sešlost :D

Měla jsem celkem strach, jak mě bude zápas bavit, protože loni po návratu ze soustředění SKA byla Mora v porovnání přímo úmorně nudná a ani nevím, jak jsme tam tehdy s Cestí vydržely těch několik utkání až do konce. Po letošních dvou týdnech epické zábavy jsem samozřejmě čekala šok ještě větší. Musím ale naše kluky pochválit, zápas byl - snad až na druhou, trošku unylejší třetinu - odehrán v rychlém tempu, kombinace byly pěkné a zkrátka to bylo koukatelné.

V modrých dresech hostů se ukázalo pár hráčů, kteří loni hájili naše barvičky - Lukáš Kucsera a Nathan Walker. Taky jsme si užili Ondreje Šedivého, který nám tu pořád chybí. 

Spousta věcí mě v prvním zápase překvapila:

• fanoušci fandili
• obránci stříleli
• střílelo se při přesilovce!, která vypadala po letech fakt dobře, i když gól nepadl
• idioti pořád existují a dva si za nás sedli na poslední třetinu... bože proč

Long story short, HC Olomouc - Vítkovice 3:2, za našinec se trefili Oldřich Heža, Jiří Řípa a Michal Nedbálek, kterej nikdy nestřílí od modré, že, vy experti.

Tohle bylo opět moje modré období, takže... díky za fotografické editory :D

Jakub Lehečka

matné helmy pro všechny!

Zlíňáček

mám pocit, že Michal Vodný nám vyrostl

Jakub Herman

To nej je zde.

Třikrát hurá pro články, které nemají ani hlavu, ani patu! Já si vzpomenu, jak se píše, a zas to bude dobré, slibuju :D
Jo, jak vypadá novej podpis na fotkách? Jde to přečíst? Děkuji :)