Čas letí, děti

Přiznám se bez mučení, jsem tak trošku blogový grafoman, tím spíš vždycky takhle na úvod sezóny, kdy se pořád něco děje a není škola, která by mě vysilovala. Však klid klid, ke konci sezóny o mně možná ani neuslyšíte, protože budu až po uši zahrabaná v maturitních tématech ;) 

Což doufám, že se nestane. 

Takže to dneska bude takové letem světem, abych uklidnila své pisálkovské já. Třeba na nic nezapomenu.

Na druhé straně republiky vybalují tašky kluci ze Salavat Julaev Ufa a já si tady na Hané můžu opět jenom zoufat, že jsou Karlovy Vary poněkud z ruky a že všechny mé úspory na hokej padly za SKA. Zelené obludy sem jezdí už několik sezón po sobě, ale ještě pořád je nenapadlo podívat se na Moravu. VAŠE MÍNUS, NEVDĚČNÍCI!!1!

Přípravné utkání hrají samozřejmě s domácím týmem, druhým soupeřem jim budou Piráti Chomutov. Měla jsem z toho mírný hysterický záchvat, protože srsly tohle je tým, co jsme málem vykopli ze semifinále a dkjbvifgvf proč. Chomutov ale poslední dva dny dělá, co může, aby u mě nabral plusové bodíky (a vůbec s tím nesouvisí, že je Cestí stalker). K nim si pomáhá i opravdu sympatickým představením vážených hostů. V Brně by si měli dělat poznámky, jak představit tým KHL a neznít u toho jak uraženej, pětiletej fakan.

Pokud to nemáte do Varů nebo do Chomutova daleko, rozhodně vám doporučuju jít se podívat. V týmů je pár mistrů světa (nejnovější je Sanja Svitov), jeden psychopat (Kirill Kolcov, bůůhůů), tygr (Oleg Saprykin), vyhaslá hvězdinka (Nikita Filatov), dva Češi (pan Kapitán a Míra Blaťák), Gluchov a pár dalších více či méně známých hráčů, sem tam nějaká ruská hvězda, normálka.

Zkrátka a dobře, pořád je to tým hodný viděný, i přes ty všechny kroky zpět, které vedení podniklo tohle léto. Bude dost zajímavé sledovat, co vlastně tahle sestava předvede v sezóně, natožpak v playoff.

. . .

SKA jsou banda trollů. V Česku prohrávaj, jenom aby odletěli do Kazachstánu a vyhráli dřív, než vůbec celej turnaj o pohár prezidenta republiky skončil. Však si vyhrávejte, když to nemůžu vidět! Jestli si jako myslíte, že můžu do konce svých dní žít z výhry na Třincem a Artyho objímání Polanského, tak se velmi pletete! 

...ok, možná ne, ale..!

Pohár si zasloužili dnešní výhrou nad Barysem Astana, který Koň Ogoň roznesl na kopytech ve velkém stylu - totiž 1:6. Mimochodem, s Barysem podepsal starý známý Mirasti a jediným štěstím bylo, že do zápasu nenastoupil, protože by si nejspíš řádně naběhl. Předpokládám, že by vyrazil na Arťuchina, přičemž by se musel vypořádat i s majetnickým Fedorovem a rapličem Afinogenovem. Ó ano, pan trenér složil zcela novou lajnu a nevím, co si o tom mám myslet. Gól dali no, což o to, Fedorov vyhrál vhazování a Afinogenov to v poslední minutě doklepl do brány. Arty tam pravděpodobně někde stál a vypadal dobře ;D

Zítra je čeká poslední zápas turnaje, další utkání sehrají až 21. srpna proti Sibiři. Na závěr měsíce opět přijde na řadu Donbass Cup, kde bude tým obhajovat vítězství z loňského roku.

zdroj: http://hcdonbass.com

Mimochodem, když jsem se po nocích nudila, koukala jsem na záznamy z Olympiády, přesněji na zápasy v řecko-římském stylu. Zaprvé je to sranda a zadruhé to je sport, ve kterém by býval soutěžil Arty, kdyby ho otec nanastrkal do hokeje. Jeho otec byl tuším mistr Evropy nebo čeho, bratr taky cosi vyhrál a chudák Arty je s tím svým hokejem jako černá ovce rodiny :D

. . .

HC Olomouc se doma představí opět až ve čtvrtek. V úterý je čeká zápas se Znojmem a do té doby spousta času na dělání všelijakých blbostí. Tu poslední si vzal do rukou Jakub Bartoň se svým bro Tomášem Zbořilem (I will go down with this ship) a do trojky přibrali Richarda Diviše. Chlapci se vypravili na jakýsi běžecký závod v jednom z olomouckých parků. Krom autogramiády i dekorovali vítěze závodu. My líní jsme zůstali doma a čekali na fotky.

A že stály za to! Naši chlapci jsou zkrátka stylaři. Hlavně Baruna, no, co si budem povídat :D

zdroj:  http://www.hc-olomouc.cz/

Víc fotek můžete vidět tady.

. . .

Mám od pátku doma chlapce z Karviné, a tak běhám* po bytě a naháním nebohého kocoura Henrika, aby mi stál modelem pro první pokusné fotky. I když vlastně ty úplně první zachycovaly dramatická mračna nad Ostravou. Detaily!
*spíš se belhám, protože mám kolena bolavá, jako bych se srazila s Fedorem

chlapec z Karviné, Nikon D90

nebohý kocour Henrik

Do první hokejové akce půjde v úterý na zápas našich juniorů proti Třinci. Třeba i rožnou světla, že jo.

Je to sice trošku takové hurá focení, protože pořád nemám vhodný objektiv, ale tak stejně jsem si vždycky chtěla vyzkoušet, jestli se u nás dá fotit zpoza skla. A junioři jsou na to ideální, protože mě na jejich zápase pravděpodobně po zbytek sezóny neuvidíte, natožpak aby mě viděli oni, takže tam můžu tajtrlíkovat do haleluja. Ostatně i loni jsem tam šla spíš na zlínskou juniorku, než na tu naši ;D

Víceméně jsem tím odstavcem chtěla říct, že pokud budu slavit úspěch, budete se kochat fotkami naší mládeže.

Těšíte se?

. . .

Prázdnin pomalu ubývá a mně dneska došlo, že za sedm týdnů uvidím první opravdový zápas KHL. Když všechno půjde podle plánu, že jo. Myslím, že je hezky symbolické, že to bude zápas mých drahých chlapců z SKA Petrohrad proti prvnímu českému týmu v KHL, totiž HC Lev Praha. Snažím se z toho moc neradovat a zatím brzdím své choutky koumat světlo v O2 Areně, kde jsem byla jenom jednom a ani ne na hokeji (koncert Depeche Mode).

Abych neměla Prahy málo, tak tam v říjnu jedu vlastně třikrát. Poprvé na SKA, podruhé v rámci školy na "exkurzi" a potřetí o týden později na CSKA Moskva. Přece si ten Sergejův supertým nenechám ujít, tím spíš teď, když mi ukradli Děnisova a Radulova, no ne?