Deset nej roku 2014

Co by to byl za závěr roku, kdybych se (z velké části marně) nepokusila dát dohromady deset nejlepších/nezajímavějších článků, které se tu objevily v uplynulém roce.

Tak schválně, jak se mi to podaří letos.

Star gazing

Když kolem mě hráči Zlína odcházeli po zápase do šaten, snažila jsem se zuby nehty neculit se na vybrané jedince jako idiot.

No, a pak z nich nemám být celá pryč. Petr Čajánek.
Fotka nominována na snímek sezóny, schválně, jestli se ještě překonám něčím lepším. Těžko.

Nepovedlo se. Olomoučtí zkrátka v pátek Zlínu vzdorovat nemohli.

Put a ring on it

Ještě, než utkání s HC Vítkovice Steel začalo, publikum křičelo "Deset, deset!".

Deset z toho nakonec nebylo, ale stálo to za to i tak.

Jak mít nadhled

Je to prosté: Koukejte na zápas z redakce. 

Utkání se Spartou jsem sledovala z Hnízda a nic mimořádného to nebylo.

Korunka ke korunce

Ve čtvrtek jsem jela do Přerova, kde se právě odehrává Turnaj čtyř zemí U20.

Češi hráli proti Švédům. Jste zvědaví, jak to vypadalo?

Já nic neříkala

Udělala jsem si radost a zároveň si tak na sebe upletla bič. V neděli jsme si s kolegy udělali výlet do Zlína. A o tom vám přece nemůžu nenapsat, že.

Byl to opravdu netradiční zážitek.

Ocelové nervy

Když jsme se na začátku sezóny střetli s Oceláři z Třince, dostali jsme sodu a prohráli 1:6.

Ale co bylo, to bylo. Kohouti se už jen tak nedají.

Don't freak out

Můj dům, můj hrad už není úplně to heslo, co by člověk použil, aby popsal stav v Plecharéně.

Ale pořád z toho není deka, takže proč to hrotit?

Devět z deseti

Do Olomouce dorazil starý známý soupeř z Vítkovic.

Kohouti se zatím snaží razit heslo "můj dům – můj hrad" a celkem se jim to daří.

Stokrát poprvé

Libereckým Tygrům mají kluci z Olomouce co vracet. Alespoň pomyslně. Myslím totiž, že porážky z baráže 2013 už dávno přebolely, hlavně po tom postupu o rok později :)

Po víc než týdnu bez návštěvy hokeje jsem byla hlavně ráda, že zas ty naše borce uvidím.

Where the magic happens

Tak nějak jsem nikdy ani nepřemýšlela nad možností, že bych se někdy dočkala zlínských Beranů na zimáku v Olomouci.

No a vidíte, díky těm našim extraligovým borcům je možný všechno.

Oj oj oj!

Opět jsem si udělala výlet do Třince, tentokrát oficiální se vším všudy.

Víte, co všechno v té jejich suprčupr hale nemůžete?

Korunka ke korunce...

...má jistě sportovní ekvivalent bodík k bodíku. 

Olomouc se po sedmnácti letech opět dočkala extraligového zápasu. V prvním kole dorazila do Plecharény pražská Slavia.

Tak jsme se dočkali.

Bright eyes

Úterní ráno bylo věnováno týmovému focení. Kluci pózovali na plakát a na své zbrusu nové profilovky.

Našim fešákům to jako vždy strašně slušelo, takže jsem zvědavá, jak to nakonec bude vypadat na papíře.

I did not sign up for this

Olomoučtí fanoušci se dočkali první pořádné autogramiády, tzn. že se sešli všichni hráči A týmu, nikoliv jenom pár vybraných jedinců.

Čekala jsem od toho všechno možné, ale takové davy lidí opravdu ne. Ještě, že to bylo ve velkém obchoďáku!

Když není nálada

Stokrát opakované, ale napíšu to taky: Po čtyřech letech dorazila do Olomouce brněnská Kometa.

Nepřestává mě udivovat, kolik lidí chodí na přípravu. Snad to v hledišti bude takhle vřít i na konci sezóny.

Řekni, kde ti hráči jsou...

Čtvrtý přípravný zápas přivedl na led Olomouce tým z Pardubic.

Perníkáři přes léto pěkně posílili a pak ty zajímavé posily nechali doma...

Rock the house

Co by to bylo za léto, abych si během něj naživo neužila trochu té KHL? Letos mi, alespoň na jeden večer, udělalo radost běloruské Dinamo Minsk.

Nicméně, nutno podotknout, že největší radost mi stejně pravidelně dělají naši Kohouti :)

Trénink fotografa

Junioři dneska měli přátelák s Porubou. Vyhráli pěkně 5:2.

Zítra je čeká zápas s výběrem Francie, tak jsem musela jít trochu potrénovat.

Jak jsem byla v nové hale

Když mi můj kolega Míra řekl, že mají jedno volné místo v autě do Třince, moc dlouho jsem neváhala. 

Nejenom, že mi hokej už sakra chyběl, ale navíc mi byl tým Ocelářů vždycky celkem sympatický. No, a taky tam právě otevřeli zbrusu novou Werk arénu.

Občas je fajn jet se podívat, jestli je opravdu za plotem tráva zelenější.

Fotbal!

Tak jste se konečně dočkali. Fotky z turnaje v malé kopané jsou konečně tu. Aspoň teda ty, co zbyly.

Dřív to nešlo, byla jsem tak trochu zaneprázdněná. Ale o tom třeba jindy.

Well, hello there

Co se stane, když má na olomoucký zimák přijet hvězda z NHL?

Na inlajn najednou přijde rekordní návštěva.

Tik tak

Nevěděla jsem, co přesně mám čekat od festivalu Reggae v parku, tím spíš od role, kterou v něm měli olomoučtí hokejisté. Tedy, jistě, čekala jsem reggae a všechno, co k tomu tak nějak patří, ale... Hokejistům mělo být v 16:50 poděkováno za postup do Extraligy a... A to je vlastně celé.

Reggae není vyloženě něco, co bych si pouštěla na YouTube, ale nemůžu říct, že by se mi to včera nelíbilo.

Na vrcholu světa

Nebo alespoň na vrcholu Jeseníků. 

Přesně tam jsem včera byla já, ale hlavně kluci z HC Olomouc, kteří v rámci svého tradičního týdenního soustředění opět vzali kola a vyšlapali až nahoru.

Jsou to borci. Já se nahoru vyvezla autem a úplně mi to stačilo :D

Haló, haló, tady Orel!

Konečně mi začaly prázdniny, takže jsem mohla jít s čistým svědomím na inline hokej. IHC Eagles Olomouc hráli proti IHC Night Birds Přerov.

Na poslední dvě čtvrtiny jsem vytáhla foťák, takže enjoy.

Trochu té vaty okolo

Druhý ročník olomoucké Koloběžkiády je za námi.

Těsně vedle.

*Škůrovo triko 10/10

Lookin' good

Aby to tu nestálo, tak vám naservíruju pár hloupě vypadajících momentek z páteční akce. Páni hokejisti nechť to nerozklikávají, jenom by jste se na mě pak čuřili, co že to tady zveřejňuji :D

V pátek byl náš A tým pozván na radnici, kde jim primátor a hejtman poděkovali za dobrou reprezentaci města a poblahopřáli k tomu velkému úspěchu.

Teď jste slavní

Ahhhhh. Je to tam :)

Kohouti z Olomouce se zapsali do historie a po sedmnácti letech vrátili tým do Extraligy.

Close enough?

V úterý s Chomutovem to mohli naši borci ukončit a postoupit do Extraligy.

To se nestalo, ale ještě na to máme dva zápasy.

Feel the power

Říká se, že takovej zápas člověk zažije jednou za X sezón. Já mám pocit, že "takových zápasů" už bylo jenom za tuhle baráž požehnaně.

Cítíte to? Vzduch už voní postupem...

Bleed your heart out

Mladá Boleslav dorazila do Olomouce. Barážově, pro změnu. Nuda to s něma byla pořád stejná.

Nejlepší jsou ty prohry, co stejně působí jako vítězství.

Bezpečný přístav

Úterý přineslo druhý domácí zápas letošní baráže a s ním Piráty z Chomutova, kteří si na nás smlsli při prvním zápase na svém ledu. Tak jsme jim to vrátili, ha!

A ten parádní týmový výkon byl odměněn průběžně prvním místem v tabulce. Krása, ne?

We turn diamonds back into coal

Baráž konečně, konečně dorazila už i k nám do Olomouce. A s ní, dá se říct, nejvíce atraktivní soupeř, tedy Rytíři Kladno. 

Včera to bylo prostě krásný.

Shine so bright

Tohle byla sakra sezóna! Vlastně pardon... ještě je. 

Po roce se tu zase bude bojovat o extraligu.

Bite the bullet

Vítejte v semifinále. 

Naším soupeřem je Dukla Jihlava, která nad námi slavně zvítězila ve všech zápasech základní části. Všechno někdy končí.

Choreo jihlavských fanoušků hlásalo, že lov může začít. Ale opravdu ježci loví kohouty?

Put on your war paint

Fíha, to to uteklo! Přijde mi to jako minulý měsíc, když jsem fotila start letní přípravy a najednou už máme po čtvrtfinále playoff s Litoměřicemi.

Abych držela s titulkem a bojovým duchem, tak dneska tohle.

The blood in your veins

V sobotu nás čekalo poslední derby Olomouckého kraje. Tradičně to byla velká sláva.

Asi poprvé jsem fakt měla z té atmosféry husí kůži, protože tomu zápasu absolutně nic nechybělo.

Zlom vaz, aneb Střepy přinášejí štěstí

V pátek ráno jsem napsala poslední zkoušku zimního semestru a už jenom čekám na výsledky tří neopravených, jestli si jako u něčeho dám druhé kolo. Ale než se to dozvím, tak udělám report ze středečního utkání. To pondělní nenápadně vynechejme, kvůli testu na historii Ruska jsem dorazila až v polovině zápasu.

Ve středu nás čekal ČEZ Motor České Budějovice, což je neuvěřitelně... divný název, ale velkej sponzor je velkej sponzor a v Budějkách si můžou pískat. Anebo snad ne..?

Po týdnech nad učením... SVOBODA! (asi, snad, ještě čekám na výsledky dvou zkoušek)