Kluci z HC Olomouc nám nadělili naprosto parádní sezónu s baráží jako třešničkou na dortu. Jsem strašně ráda, že v dubnu chodím pravidelně na hokej. Snad jen mi trošku vadí, že jak se letos doma pořád vyhrávalo, tak jsem si nezvykla na prohry. Když člověk sleduje svůj tým prohrát skrz textový přenos, anebo i videa, tak je to takové... Zkrátka na živo je to mnohem syrovější, tím spíš když vidíte ty ztrápené výrazy svých oblíbených hráčů. V úterý to až bodalo u srdce.
Nerada píšu o prohrách.
Nemám ráda tým z Mladé Boleslavi. Jsou mi nějací nesympatičtí a s každým zápasem to je horší a horší. Jsem ráda, že to letos s nimi bylo doma naposled.
A dneska si k tomu pustíme
tohle, protože zaprvé mám ráda zvuk houslí a zadruhé se to tak hodí k té náladě, co momentálně panuje v olomouckém hokeji*. Film, ze kterého tahle hudba je, si plánuju na dobu, až se budu muset učit na maturitu ;)
*aspoň mně to tak přijde, no
