Libore, nebuď Kašík

Zápasu s HC Slovan Ústečtí Lvi předcházela velká akce s předprodejem, protože se - zcela logicky - očekávala velká návštěva. Ostatně, jednalo se o souboj druhého a třetího týmu, nemluvě o tom, že Ústí je již tradičně favoritem a jedním z hlavních taháků celé 1. ligy.

Jenže by mohl dojet klidně i Jágrův létající cirkus, ale počasí neporučíš. Někdy ve dvě tu bylo -4°C, takže počítám, že tak během první přestávky už venku mohlo být klidně i mínus osm a o tom, jak asi bylo u toho ledu, škoda mluvit.

Vlastně se se mnou v tramvaji dala do řeči nějaká slečna/paní, že chtěla dneska jít, ale v těch mrazech je to o zdraví... a myslím, že bohužel není sama, kdo to tak má. Ale to je pořád ta samá písnička dokola, hurá k hokeji ;)

Akademické čtvrthodinky nejsou pro hokejisty

Jednoho jistě mrazivého lednového dne jsem si řekla, že hokeje a focení a neučení se není nikdy dost, a tak jsem se rozhodla jít na Turnaj ve stolním fotbálku, ve kterém se střetli hokejisté HC Olomouc s týmy složenými z fanoušků.

A jak mě jistě všichni dobře znáte, tak víte, že jsem z toho byla strašně nervní :D Potkala jsem v tramvaji cestou tam známého a ten se mi smál, že se mi klepou ruce, tak jsem na tom byla špatně. Ale to nic, já jsem zvyklá, bez toho adrenalinu by to nebylo ono, proto to taky dělám, že.

Achievement unlocked

Na sobotní zápas s Duklou Jihlava jsem se těšila hned z několika důvodů:

• Poslední týden ve škole byl peklo, a tak jsem chtěla na chvíli "vypnout" (i když mi někdy přijde, že se na hokeji soustředím třikrát tolik, jako ve škole).
• V pátek jsme měli maturák a bylo to psychicky i fyzicky velmi vyčerpávající. Zápas byl dobrá motivace, proč se vyhrabat s postele (když nepočítám hladového kocoura).
• Měla opět dorazit moje spolužačka Terka.
• Ale hlavně(!!1!) měla dorazit Alli ze Zlína

Na hokeji jsem vůbec nevypla. V půlce zápasu se mi chtělo spát. Terka napsala, že je nachlazená a nedorazí. Ale Alli si, aspoň pokud vím, celej zápas i všechno kolem užila :)

Radimova radost

Jak poznáte, že hraje Jiří Dopita?

Do Olomouce dorazil sníh. Byly ho hromady, ale ne zas tolik, aby zabránil v příjezdu Liberci Benátkám nad Jizerou. A je úplně jedno, že jsem doma neustále kontrolovala, jestli náhodou není zápas zrušený :D Věřte mi, není žádná větší otrava, než dojít na zimák a zjistit, že se hokej nekoná.

Z mísy, do mísy, hups - mimo mísu...

HC Olomouc doma hráli naposledy v sobotu, znovu je uvidím až v pondělí, no a přece tu nenechám ten blog jen tak polehávat. Práce mám na víkend až nad hlavu, takže všechno, co potřebuju vyřídit, případně všechno, co prostě musíte vidět, sfouknu už dneska. Přes víkend se totiž upočítám k smrti. 

Na úvod musím říct, že mě celkem pobavilo, že napíšu fakt vyčerpávající článek o KHL, hlavně tedy o hráčích NHL hrajících v dresu SKA... a výluka skončí. Ha-ha, to vůbec nebylo hezké.

Bobrovskij i Tarasenko už jsou pryč, Ilja Kovalčuk stále hraje. On a Pavel Datsjuk jsou taky jediní hráči NHL, kteří se nevykašlali na fans a zůstanou na All Star. 

Děkujeme, odejděte

Říká se, že fanoušek je šestý hráč. Což je dost nefér k brankáři, řekla bych, tedy budiž, fanoušek je sedmý hráč na ledě.

Taky se říká, že se historie opakuje a že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Prvním hostem v novém roce byli na olomouckém zimním stadionu hokejisti HC Baník Most. Tým se spodku tabulky by měl být, alespoň papírově, pro momentálně druhý tým snadný soupeř. Jenže krása i prokletí hokeje se skrývá v tom, že ve sportu nic není dané a rvát se člověk musí do poslední minuty a ještě i po ní.

Playoff za dveřmi a vy se tu válíte!

Konečně jsem si našla čas napsat zase něco na téma KHL. Období vánočních prázdnin mi poskytlo možnost podívat se po dlouhé době na Salavat Julaev Ufa a díky pauze v 1. lize jsem nezmeškala zápasy SKA Petrohrad.

Původně jsem si myslela, že napsání tohoto článku opět odložím, ale už mám školy plné zuby (sedím nad tím celý týden prakticky pořád, a to začínáme až v pondělí) a navíc přišli SKA s opožděným dárečkem pod stromeček.